Ann Way

Ann Way (14. listopadu 1915 – 13. března 1993) byla anglická charakterní herečka, která se proslavila svými nezaměnitelnými rolemi ve filmu a televizi. Narodila se ve Wiveliscombe v hrabství Somerset v Anglii a svou hereckou kariéru zahájila v 50. letech 20. století v repertoárovém divadle v Birminghamu, odkud později přešla do Dundee Rep. Počátky kariéry a charakteristický herecký projev Drobná postava a hluboko posazené oči Ann Way ji často předurčovaly k typovým rolím výstředních nebo plachých a myších staropanenských postav. Její nezaměnitelný vzhled a mimořádný talent pro ztvárnění charakterních rolí jí však umožnily objevit se v široké škále postav napříč britskou filmovou a televizní tvorbou. Svou kariéru začala budovat postupně, nejprve v menších rolích v 50. a 60. letech, kdy se objevovala v různých britských produkcích. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Ann Way prosadila v řadě populárních britských seriálů. V roce 1966 působila jako vypravěčka v pěti epizodách dětského pořadu Jackanory, kde předčítala příběhy o paní Pepřence (Mrs. Pepperpot). V letech 1967-1968 ztvárnila postavu Emily Vinson v seriálu Crossroads. Mezi její další významné televizní role patřilo účinkování v seriálech jako Dr. Finlay's Casebook, Emmerdale Farm, kde hrála tetu publicisty a hospodského Amose Brearlyho, a v kultovním seriálu Fawlty Towers, kde ztvárnila manželku plukovníka, jíž v epizodě "Gourmet Night" nechtěně servírují syrovou rybu. Objevila se také v seriálu Rumpole of the Bailey jako Dodo Mackintosh a v Last of the Summer Wine jako manželka vikáře. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutovala Ann Way v 50. letech, kdy se objevila v menších rolích, včetně neuvěděné role studentky šestého ročníku ve filmu The Belles of St. Trinian's (1954). Její filmografie postupně narůstala a zahrnovala řadu významných britských filmů. Mezi její nejznámější filmové role patří Miss Gaunt, sekretářka ředitelky školy ve filmu The Prime of Miss Jean Brodie (1969) s Maggie Smith v hlavní roli. Dále se objevila ve filmech Carry On Loving (1970) a Endless Night (1972). Vrchol kariéry v 80. letech V 80. letech se Ann Way objevila v několika významných filmech, které jsou dnes považovány za klasická díla britské kinematografie. V kultovním dystopickém sci-fi filmu Brazil (1985) režiséra Terryho Gilliama ztvárnila roli staré dámy se psem. Tento film, který kombinuje prvky černé komedie, satiry a sci-fi, je dnes považován za jedno z nejvýznamnějších děl své doby a získal si status kultovního filmu. Jednou z jejích nejvýraznějších rolí byla postava paní Way v britské komedii Clockwise (1986) s Johnem Cleesem v hlavní roli. Ve filmu, který režíroval Christopher Morahan podle scénáře Michaela Frayna, ztvárnila jednu ze tří starších dam, které jsou součástí charitativní práce manželky hlavního hrdiny. V tomto filmu dokonce zpívala standard Viviana Ellise "This is my Lovely Day" a komicky využívala opakovanou frázi "Aren't we all such lucky people". Za svůj výkon v tomto filmu byla kritiky oceněna, přičemž její role byla označena za "poklad" britské komediální tradice. Pozdní kariéra a odkaz V roce 1986 se Ann Way objevila také v televizní minisérii David Copperfield jako paní Heepová, matka Uriaha Heepa, což byla role, která byla označena za "nezapomenutelně působivou". V roce 1987 se objevila v krátkém filmu Unusual Ground Floor Conversion, kde hrála starou dámu, která postupně přivádí svého souseda k šílenství tím, že každých několik minut vylévá vodu z okna. Ann Way pokračovala v herectví až do konce svého života, přičemž její poslední role byla v seriálu Lovejoy v roce 1993. Zemřela 13. března 1993 v Londýně ve věku 77 let. Zanechala po sobě bohaté herecké dědictví, které zahrnuje desítky filmových a televizních rolí. Její schopnost přesvědčivě ztvárnit širokou škálu charakterních postav, často výstředních nebo podivínských, z ní učinila jednu z nejrozpoznatelnějších britských charakterních hereček své doby.