Ján Melkovič

Ján Melkovič (24. duben 1939, Stará Ľubovňa, Československo – 21. březen 2004, Bratislava, Slovensko) byl slovenský hudební skladatel, herec, flétnista a pedagog. Vzdělání a profesní začátky V roce 1962 absolvoval studium kompozice a hry na flétnu na Konzervatoři v Bratislavě. Jeho profesní dráha začala v letech 1963-1969, kdy působil jako dramaturg Hlavní redakce zábavných programů Československé televize v Bratislavě. Následně byl v letech 1969-1976 na volné noze. Mezi lety 1976-1982 vyučoval na Lidové škole umění v Holíči a na Myjavě, kde předával své hudební znalosti mladé generaci. Divadelní kariéra Zásadní zlom v jeho kariéře nastal v roce 1982, kdy se stal hudebníkem a hercem Radošinského naivního divadla, kde působil až do konce svého života. Pro toto divadlo zkomponoval hudbu a zároveň účinkoval v mnoha hrách, mezi které patří Nevesta predaná Kubovi (1984), Pavilón B (1984) a Ženské oddelenie (1987). Významná byla také jeho spolupráce s populárním komediálním duem Milana Lasici a Júliuse Satinského, pro které skládal hudbu k jejich kabaretním pásmům. Filmová kariéra Ján Melkovič se ve filmovém světě prosadil především jako charakterní herec vedlejších rolí. K jeho nejvýznamnějším filmovým počinům patří role Petrase ve slovensko-italském filmu Dovidenia v pekle, priatelia (1990) režiséra Juraje Jakubiska. Tento bizarní příběh o skupině lidí, kteří se na venkovském sídle oddávají radovánkám, získal mezinárodní uznání. Další významnou rolí byla postava svatého Benedikta ve filmu The Garden (1995) režiséra Martina Šulíka. Tento poetický snímek, který získal Zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a šest Českých lvů, patří k nejuznávanějším dílům slovenské kinematografie po roce 1989. V roce 1996 ztvárnil roli přednosty stanice v dramatu Lea režiséra Ivana Fíly, které vypráví příběh mladé dívky, jež od dětství nepromluvila jediné slovo poté, co se stala svědkem brutální vraždy své matky. Další filmografie Melkovičova filmografie zahrnuje také role ve filmech Ľalie poľné (1972), kde ztvárnil postavu Zavalitého, Guľôčky (1982) v roli cyklisty, Lampáš malého plavčíka (1984) jako pán na dražbě, Návrat Jána Petru (1984) v roli opilého hosta a Utekajme, už ide! (1986). Objevil se také ve filmech Pehavý Max a strašidlá (1987), Nebojsa (1988) jako zbojník, Montiho čardáš (1989) v roli Bangy, Sedím na konári a je mi dobre (1989), Díky za každé nové ráno (1994) jako strýc Ondřej, Nejasná zpráva o konci světa (1997) v roli holičova otce a Krajinka (2000), kde ztvárnil pilníkáře Murína. Umělecký odkaz Ján Melkovič patří mezi nejvýraznější osobnosti slovenské hudební kultury. Jeho všestranný talent se projevil nejen v hudbě, ale i v herectví. Mimořádně působivá byla jeho role v divadelní hře Vygumuj a napíš, kterou pro něj jako dar k 50. narozeninám napsal Stanislav Štepka. V této hře ztvárnil postavu hudebního skladatele Jána Petroviče, tedy v podstatě sebe sama. Svým jedinečným přístupem k hudbě a herectví zanechal nesmazatelnou stopu v slovenské kulturní historii.