Štefan Mišovic

Štefan Mišovic, narozen 19. prosince 1921 v Tisovci, okres Rimavská Sobota, Československo, zemřel 30. dubna 2008 v Martině, Slovensko, byl významný slovenský herec. Divadelní začátky Svou hereckou dráhu zahájil jako ochotník ve svém rodišti a v Povážské Bystrici, kde již na přelomu 40. a 50. let začal hrát profesionálně. Po jedné sezóně v Krajském divadle Žilina nastoupil v roce 1951 do Divadla Slovenského národního povstání v Martině, kde působil po celý svůj umělecký život. V martinském divadle se zařadil mezi nejvýznamnější slovenské herce a v letech 1962-1965 zde zastával i funkci uměleckého šéfa. Herecký profil Na počátku své kariéry ztvárňoval role mladých hrdinů plných elánu, vitality a životní energie s přesahem do přirozené komediální polohy. Postupem času se jeho doménou stalo realistické zobrazování robustních typů postav s negativními rysy. I po odchodu do důchodu v roce 1984 nadále účinkoval v divadle. Jeho poslední divadelní rolí byl major Friedli v Dürrenmattově hře Meteor (2003). Filmová kariéra Ve filmu a televizi vytvořil Štefan Mišovic kolem padesáti výrazných epizodních postav. Jeho filmografie zahrnuje řadu významných slovenských a československých filmů. Mezi jeho první filmové role patřila účast ve snímku Pole neorané (1953) režiséra Vlada Bahny. V roce 1958 se objevil v komedii Šťastie príde v nedeľu režiséra Jána Lacka, kde ztvárnil postavu staršiny. Významné filmové role V 70. letech se objevil v dobrodružném filmu Orlie pierko (1971) režiséra Martina Hollého, který byl volným pokračováním filmu Medená veža. V roce 1976 hrál postavu Klempy ve filmu Do posledného dychu režiséra Jozefa Režuchy. Významnou roli Kristkina otce ztvárnil v dramatu Krutá ľúbosť (1978) režiséra Martina Ťapáka. Pozdní filmová tvorba V 80. letech se Štefan Mišovic objevil v několika významných filmech. Účinkoval v historickém dramatu Noční jezdci (1981) režiséra Martina Hollého, které se odehrává v poválečném období roku 1920 na československo-polské hranici. V roce 1983 se podílel na velkolepé filmové sáze Tisícročná včela režiséra Juraje Jakubiska, která se stala jedním z nejúspěšnějších slovenských filmů 80. let. Mezi jeho další filmy patří Skalpel, prosím (1985) režiséra Jiřího Svobody. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Štefan Mišovic zapsal do povědomí diváků především účinkováním v šestidílném seriálu Alžbetin dvor (1986), který mapuje tragické osudy několika generací rodu Fabiciů od dob Napoleonova tažení do Ruska až po druhou světovou válku. Tento seriál patří mezi významná díla slovenské televizní tvorby. Štefan Mišovic svým hereckým uměním a charakteristickým projevem významně přispěl k rozvoji slovenské divadelní, filmové a televizní tvorby druhé poloviny 20. století. Jeho schopnost věrohodně ztvárnit různorodé postavy z něj učinila jednoho z nejvýraznějších herců své generace.