Griffin Dunne

Griffin Dunne se narodil 8. června 1955 v New Yorku jako Thomas Griffin Dunne. Je americký herec, režisér a producent, který se stal jednou z výrazných postav americké kinematografie osmdesátých a devadesátých let. Dunne je nejstarší syn novináře Dominicka Dunna a aktivistky Ellen Beatriz a studoval herectví na Neighborhood Playhouse School of the Theatre pod vedením Sanforda Meisnera. Herecké začátky a průlom Griffin Dunne zahájil svou profesionální hereckou kariéru ve věku 19 let malou vedlejší rolí ve filmu The Other Side of the Mountain v roce 1975. Skutečný průlom však přišel až s rolí Jacka Goodmana v hororové komedii Johna Landise An American Werewolf in London z roku 1981. V tomto kultovním snímku ztvárnil Davida nejlepšího přítele, který je roztrhán na kusy bestií z East Proctoru a vrací se v různých stádiích fyzického rozkladu, aby přesvědčil Davida, aby si vzal život. Role byla pro Dunna náročná - líčení trvalo každé ráno přes pět hodin, musel vstávat ve čtyři ráno a jeho hlava byla zapouzdřena do sádrového odlitku, přičemž dýchal pouze dvěma malými brčky v nose. Spolupráce s Martinem Scorsesem Druhou klíčovou rolí byla postava Paula Hacketta v černé komedii Martina Scorseseho After Hours z roku 1985, za kterou byl nominován na Zlatý glóbus za nejlepšího herce v muzikálu nebo komedii. Ve filmu ztvárnil obyčejného textového procesora, který zažije nejhorší noc svého života poté, co souhlasí s návštěvou Marcy, obyvatelky Soho, kterou potkal ten večer v kavárně. Film vyhrál Scorsesemu cenu za nejlepší režii na festivalu v Cannes v roce 1986 a je považován za podceňovanou položku v režisérově filmografii. Producent a podnikatel Paralelně s hereckou kariérou se Griffin Dunne etabloval jako úspěšný producent. Jeho první zkušenost jako producent byl úspěšný film Chilly Scenes of Winter z roku 1982, adaptace románu Ann Beattie z roku 1976. Dunne a jeho spoluprodukčí Amy Robinson a Mark Metcalf založili svou produkční společnost Triple Play Productions na konci sedmdesátých let. Po odchodu Marka Metcalfa pokračoval Dunne s Amy Robinson jako produkční partneři prostřednictvím společnosti Double Play Productions, která produkovala filmy jako Running on Empty z roku 1988, White Palace z roku 1990 a Once Around z roku 1991. Režisérská kariéra Griffin Dunne debutoval jako režisér krátkým filmem Duke of Groove z roku 1995, který byl nominován na Oscara za nejlepší hraný krátký film. Svůj celovečerní režisérský debut uskutečnil filmem Addicted to Love z roku 1997, následovaným snímkem Practical Magic z roku 1998. Practical Magic režíroval s Sandrou Bullock, Nicole Kidman, Dianne Wiest, Stockard Channing a Aidanem Quinnem v hlavních rolích. Dunne původně měl pro film temnější vizi - scéna se Sally a Gilly, jak vkládají jehly do Jimmyho, měla být mnohem více znepokojující a linie domácího násilí intenzivnější, ale studio tmavší materiál vystřihlo. Pokračující herecká kariéra Griffin Dunne pokračoval v herectví ve vedlejších rolích ve filmech jako My Girl z roku 1991, Straight Talk z roku 1992, Quiz Show z roku 1994, Dallas Buyers Club z roku 2013, The French Dispatch z roku 2021. V oscarovém filmu Dallas Buyers Club z roku 2013 hrál Dr. Vasse po boku Matthewa McConaugheyho. Na televizní obrazovce hostoval v seriálu Frasier, za což byl nominován na Emmy za nejlepšího hosta v komediálním seriálu, a také měl hostující role v seriálech House of Lies, I Love Dick, This Is Us, Goliath a Only Murders in the Building. Dokumentární tvorba a současnost Griffin Dunne také režíroval dokumentární film pro Netflix Joan Didion: The Center Will Not Hold z roku 2017, dokumentární portrét o své tetě, autorce Joan Didion, kterou v dokumentu také interviewuje a objevuje se s ní na obrazovce. Jeho bestseller New York Times, rodinné memoáry The Friday Afternoon Club, byly vydány 11. června 2024. Griffin Dunne si vybudoval reputaci všestranného umělce, který dokázal úspěšně kombinovat herectví, režii a produkci napříč různými žánry a médii.