Marie Dubois

Marie Dubois, narozená 12. ledna 1937 v Paříži jako Claudine Lucie Pauline Huzé, byla významná francouzská herečka, která se stala jednou z tváří francouzské nové vlny. Počátky kariéry a spolupráce s Truffautem Svou hereckou dráhu zahájila po studiu na prestižní herecké škole l'École de la rue Blanche (ENSATT) v Paříži. Její filmový debut přišel v roce 1959, ale skutečnou pozornost získala až následující rok, kdy ji François Truffaut obsadil do role Lény ve filmu Shoot the Piano Player (Střílejte na pianistu). Právě Truffaut jí doporučil přijmout umělecký pseudonym Marie Dubois, který používala po zbytek své kariéry. Během natáčení tohoto filmu se u ní poprvé projevily příznaky roztroušené sklerózy, nemoci, se kterou bojovala po zbytek života. Hvězda francouzské nové vlny V 60. letech se Marie Dubois stala významnou představitelkou francouzské nové vlny. Spolupracovala s předními režiséry tohoto hnutí, včetně Jeana-Luca Godarda, v jehož filmu A Woman Is a Woman (Žena je žena) si zahrála v roce 1961. Téhož roku se opět setkala s Truffautem při natáčení filmu Jules and Jim, kde ztvárnila postavu Thérèse. Přestože po slibném debutu již nikdy nedostala hlavní roli, svým talentem obohatila řadu významných filmů tohoto období. Komerční úspěch Vedle umělecky oceňovaných filmů nové vlny se Marie Dubois objevila i v komerčně úspěšných snímcích. Její největší divácký úspěch přišel v roce 1966 s filmem La Grande Vadrouille (Velký flám), válečnou komedií režiséra Gérarda Ouryho, kde hrála po boku Bourvila a Louise de Funèse. Tento film se stal jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů všech dob a výrazně přispěl k její popularitě. V roce 1969 si zahrála v mezinárodní produkci Monte Carlo or Bust (Závod do Monte Carla). Sedmdesátá léta a ocenění V 70. letech pokračovala Marie Dubois v intenzivní filmové práci. Mezi její významné role z tohoto období patří účast ve filmu L'Innocente (Nevinný) režiséra Luchina Viscontiho z roku 1976. Zahrála si také ve filmu Clauda Sauteta Vincent, François, Paul et les autres (Vincent, François, Paul a ti druzí) z roku 1974, kde ztvárnila manželku Michela Piccoli. Vrcholem její kariéry v tomto desetiletí byl thriller La Menace (Hrozba) režiséra Alaina Corneaua z roku 1977, kde hrála žárlivou milenku Yvese Montanda. Za tento výkon získala v roce 1978 Césara za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Osmdesátá léta a pozdější kariéra V 80. letech se objevila v psychoanalytické komedii Alaina Resnaise Mon Oncle d'Amérique (Můj strýček z Ameriky) z roku 1980, kde hrála manželku Gérarda Depardieu. Za svůj výkon ve filmu Descente aux enfers (Sestup do pekel) režiséra Francise Giroda z roku 1986 byla podruhé nominována na Césara za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Její filmografie zahrnuje také snímky jako La Petite Sirène (Malá mořská víla), Une femme en fuite (Žena na útěku) a Garçon! Osobní život a odkaz V roce 1961 se Marie Dubois provdala za francouzského herce Serge Rousseaua, spoluzakladatele jedné z největších francouzských talentových agentur Artmedia. Jejich manželství trvalo až do jeho smrti v roce 2007. Měli spolu dceru Dominique Rousseau, která se také stala herečkou. Marie Dubois zemřela 15. října 2014 ve věku 77 let v Lescaru po dlouhém boji s roztroušenou sklerózou. V roce 2013 byla jmenována rytířem Řádu čestné legie francouzskou ministryní kultury. Její odkaz žije dál prostřednictvím jejích nezapomenutelných rolí ve filmech, které definovaly francouzskou kinematografii druhé poloviny 20. století.