Name: Jules a Jim
Released: 1962
Duration: 100 min
Rating: 77
Cast: Jeanne Moreau, Oskar Werner, Henri Serre, Vanna Urbino, Boris Bassiak

Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Film, jehož děj se odehrává v době kolem první světové války, se vyznačuje impresionistickou, pointilistickou atmosférou a lyrickým kouzlem exteriérových záběrů na širokém plátně. Originální režii pak doplňují výborné herecké výkony.

Herci a tvůrci 32

Jeanne Moreau

Oskar Werner

Henri Serre

Vanna Urbino

Boris Bassiak

Anny Nelsen

Režie:

Francois Truffaut

Scénář:

Francois TruffautJean GruaultHenri-Pierre Roché

Hudba:

Georges Delerue

Komentáře k filmu Jules a Jim 4

Pete69

29 697 bodů 13. 11. 2023

Hodně zajímavý příběh dvou prapodivných kamarádů se zvláštním vztahem a ženě pro mnoho mužů.. citově nevyrovnanou, přelétavou, prakticky nemocnou. Kolem této trojice se vytvoří milostný mnohoúhelník, který lze sledovat s úžasem i odporem zároveň. Krásný scénář, film má spád a uteče strašně rychle. Dobrá práce.

xxmartinxx

22 280 bodů 8. 10. 2012

Začínal už jsem se bát, že si s Truffautem nejsme souzení, ale Jules a Jim mi dali novou naději. Vynikající mix emocí a velmi stylová režie. 4 a 1/2 hvězdy s tím, že mi chybí trocha přirozenosti - ten film je sice velmi "přesný", ale možná také trochu strojený. Ale těším se na další kousky.

lamps

15 156 bodů 19. 4. 2016

8.5

Láska je andělská mrcha. Snad jediná telenovela v historii kinematografie, kterou lze oslavovat coby výtvor intelektuálního a stylistického umělce, a jeden z mála filmů, který navzdory své lyričnosti představuje širší podstatu lásky a přátelství věrohodně, zároveň vesele (první polovina ve znamení dravého střihu a pomíjivých milostných eskapád) i tajemně až tragicky (pomalé tempo v druhé polovině, delší dialogy a sílící přítomnost citu, který nemůže být opětován). Hlavní ženská postava mě sice těžce iritovala a monolog vypravěče možná zbytečně prozrazoval i to, na co by bohatě stačili herci a Truffaut s Coutardem, ale přesto jsem zvědavě očekával každý další zvrat a s napětím vyhlížel finále, které nezklamalo a celou vztahovou mozaiku uzavřelo do důmyslně poetického rámu. A především, i to na oko hloupé jednání mužských protagonistů se dá pochopit, máte-li v životě svou vysněnou a ideální ženu, nic vás zkrátka neodradí, toho jsem si (bohužel?) vědom..