Kim Stanley, narozená jako Patricia Kimberley Reid 11. února 1925 v Tularose v Novém Mexiku, byla americká herečka, která se proslavila především svou prací v divadle a televizi, ačkoliv zanechala výraznou stopu i ve filmovém průmyslu.
Počátky kariéry a divadelní úspěchy
Stanley začala svou hereckou kariéru v divadle, kde debutovala v roce 1942 v produkci Thunder Rock. Po studiích na University of New Mexico a University of Texas, kde získala titul v oboru psychologie, se přestěhovala do New Yorku, kde navštěvovala prestižní Actors Studio pod vedením Elii Kazana a Lee Strasberga. Na Broadwayi debutovala v roce 1949, kdy nahradila Julie Harris v inscenaci Montserrat. Její první velký úspěch přišel s rolí Millie Owens ve hře Williama Inge Picnic (1953), za kterou získala uznání kritiky. Následovala role Cherie v Bus Stop (1955), která ji vynesla Donaldsonovu cenu a cenu newyorských divadelních kritiků. V roce 1958 debutovala v Londýně jako Maggie ve hře Tennessee Williamse Cat on a Hot Tin Roof. Za své výkony v hrách A Touch of the Poet (1959) a A Far Country (1962) byla nominována na cenu Tony. Její poslední divadelní rolí byla Masha v Čechovově hře Tři sestry (1964), po jejímž neúspěchu v Londýně se rozhodla opustit divadelní scénu.
Filmová kariéra
Přestože Stanley natočila pouze několik filmů, každý z nich byl pozoruhodný. Její filmový debut přišel s rolí Emily Ann Faulkner, hvězdy inspirované Marilyn Monroe, ve filmu The Goddess (1958). V roce 1962 propůjčila svůj hlas dospělé Scout jako vypravěčce v klasickém filmu To Kill a Mockingbird. Její nejpozoruhodnější filmový výkon přišel ve snímku Seance on a Wet Afternoon (1964), kde ztvárnila médium Myru Savage. Za tento výkon získala cenu Newyorského kruhu filmových kritiků a Národní rady filmových kritiků za nejlepší herečku a byla nominována na Oscara. Po tomto úspěchu se na 18 let stáhla z filmového plátna.
Návrat k filmu a pozdější kariéra
Stanley se vrátila k filmu až v roce 1982, kdy ztvárnila dominantní matku Frances Farmer ve filmu Frances, za což získala svou druhou nominaci na Oscara, tentokrát v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Následoval její poslední film The Right Stuff (1983), kde hrála průkopnickou pilotku Pancho Barnes. V roce 1985 získala cenu Emmy za ztvárnění Big Mamy v televizní adaptaci hry Cat on a Hot Tin Roof a byla uvedena do Americké divadelní síně slávy.
Osobní život a odkaz
Stanley byla čtyřikrát vdaná: za Bruce Halla (1945-1946), Curta Conwaye (1949-1956), Alfreda Rydera (1958-1964) a Josepha Siegela (1964-1967). Všechna manželství skončila rozvodem. Měla tři děti. V pozdějších letech se věnovala především výuce herectví v New Yorku, Los Angeles a nakonec v Santa Fe v Novém Mexiku, kde 20. srpna 2001 zemřela na rakovinu dělohy ve věku 76 let.
Kim Stanley byla často přezdívána "ženský Brando" pro svůj intenzivní, naturalistický herecký styl. Přestože její filmografie není rozsáhlá, každý její výkon byl mimořádný a zanechal nesmazatelnou stopu v historii amerického filmu a divadla. Její schopnost ztvárnit širokou škálu postav, od citlivých a zranitelných až po dominantní a drsné, ji řadí mezi nejvýznamnější americké herečky své generace.