Ian Bannen

Ian Edmund Bannen (29. června 1928, Airdrie, Lanarkshire, Skotsko – 3. listopadu 1999, Knockies Straight, Loch Ness, Skotsko) byl skotský herec s dlouhou a bohatou kariérou ve filmu, divadle a televizi. Jako syn právníka Johna Jamese Bannena a Agnes Clare (rozené Galloway) získal vzdělání na St. Aloysius' College v Glasgow a později na Ratcliffe College v Leicestershire, než nastoupil do armády, kde sloužil jako desátník. Divadelní začátky a vzestup Bannenova herecká kariéra začala v roce 1947 v dublinském Gate Theatre, odkud přešel do Royal Shakespeare Company, kde začínal jako nosič kopí. Do konce 50. let se etabloval jako přední mladý divadelní herec a brzy postoupil k hlavním rolím. Významně se prosadil po boku Vanessy Redgrave ve hře As You Like It. Jeho divadelní kariéra pokračovala v londýnském West Endu, kde exceloval v inscenacích jako A View From the Bridge, The Iceman Cometh a Long Days Journey Into Night. Bannen byl uznávaný především pro své interpretace her Williama Shakespeara a Eugena O'Neilla. V roce 1981 získal ocenění Critics' Circle Theatre Award za nejlepšího herce ve vedlejší roli za svůj výkon v Brianově Frielově hře Translations. Filmová kariéra Bannenův filmový debut přišel na počátku 50. let s malou rolí ve filmu Pool of London (1951). Rychle se prosadil především v široké škále vedlejších rolí. Významnou roli ztvárnil jako Stoker Samuel Bannister ve filmu Yangtse Incident. V raných fázích své kariéry spolupracoval s bratry Boultingovými na filmech Private's Progress a Carlton-Browne of the F.O. Zlomovým momentem v jeho kariéře byl výkon v roli Ratbagse Crowa, jednoho z přeživších letecké havárie ve filmu The Flight of the Phoenix (1965), za který byl nominován na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Stal se tak prvním skotským hercem, který toto ocenění získal. Za stejný výkon obdržel také nominaci na Zlatý glóbus pro novou hvězdu roku. Téhož roku si zahrál po boku Seana Conneryho ve válečném dramatu The Hill. V 60. letech patřil mezi nejvyhledávanější charakterní herce a spolupracoval s významnými režiséry jako John Huston, Orson Welles a James Stewart. Režisér John Schlesinger ho obsadil jako náhradu za Alana Batese do role zámožného homosexuálního lékaře Daniela Hirshe ve svém kontroverzním filmu Sunday Bloody Sunday (1971). Vrchol kariéry a uznání Bannen získal nominaci na cenu BAFTA za nejlepšího herce ve vedlejší roli za svůj výkon v roli podezřelého pedofila Kennetha Baxtera ve filmu The Offence (1973) režiséra Sidneyho Lumeta. Uznání sklidil také za role bratra Benedicta ve filmu Lamb (1986) a dědečka George v autobiografickém filmu Johna Boormana Hope and Glory (1987), za který získal druhou nominaci na cenu BAFTA za nejlepšího herce ve vedlejší roli. V 90. letech ztvárnil nezapomenutelnou roli staršího Roberta de Bruse (označovaného jako The Leper) v historickém eposu Braveheart (1995) režiséra Mela Gibsona. Jedním z jeho posledních a nejúspěšnějších filmů byl Waking Ned Devine (1998), kde hrál Jackieho O'Sheu, důvtipného irského důchodce, který se svým přítelem vymyslí podvod s falešnou identitou poté, co zjistí, že jejich starý přítel Ned Devine vyhrál v loterii a zemřel šokem. Film byl hitem jak ve Velké Británii, tak ve Spojených státech a přinesl Bannenovi mezinárodní uznání. Televizní tvorba Bannen byl aktivní i v televizní tvorbě. Americkým divákům byl známý díky rozsáhlé televizní práci jak pro americké, tak pro britské sítě. Hrál McDuffa v NBC verzi "Macbetha" (1960) a později měl romantické hlavní role v remacu "Johnny Belinda" (ABC, 1967, po boku Mii Farrow) a "Jane Eyre" (NBC, 1971, se Susannah York). Byl dobře obsazen jako Amos v minisérii Franca Zeffirelliho "Jesus of Nazareth" (1971) pro NBC. Pro BBC účinkoval v oceňovaném seriálu "Tinker, Tailor, Soldier, Spy" (1979) v roli Jima Prideauxe, po boku Aleca Guinnesse, a později v "Doctor Jekyll & Mr. Hyde" (1981) a "Ashenden" (1992). V 90. letech úspěšně ztvárnil Dr. Camerona, zkušeného skotského lékaře, v obnoveném populárním seriálu Dr. Finlay's Casebook. Ocenění a odkaz V roce 1996 byl Bannen oceněn cenou za celoživotní dílo od British Academy of Film and Television Arts Scotland. Jeho kariéra v té době zažívala oživení po jeho oceňovaném výkonu ve filmu Waking Ned Devine. Bannen se objevil ve třech filmech, které byly nominovány na Oscara za nejlepší film: Gandhi (1982), Hope and Glory (1987) a Braveheart (1995). Ian Bannen tragicky zahynul ve věku 71 let při autonehodě poblíž Loch Ness v listopadu 1999. Se svou manželkou Marilyn Salisbury, která řídila, byli nalezeni v převráceném vozidle v Knockies Straight mezi Inverness a Fort Augustus. Marilyn utrpěla pouze lehká zranění. Vzali se v roce 1978, sedmnáct let poté, co se seznámili, když Marilyn zaparkovala svůj starý dodávkový vůz na jeho vyhrazeném parkovacím místě a nemohla znovu nastartovat. Neměli žádné děti.