Alexander Třebovský

Alexander Třebovský, narozen 27. února 1876 v pražských Uršulinských kasárnách, zemřel 26. března 1935 v Drahovo-Holici (Podkarpatská Rus, Československo), byl významný český herec a divadelní režisér. Narodil se jako Alexander Nerad do rodiny rakousko-uherského důstojníka a během své umělecké kariéry používal také pseudonym Lexa Darén. Divadelní kariéra Po studiích reálky v Bělé a lesnické akademie se Alexander Třebovský rozhodl věnovat divadlu, které se stalo jeho životním posláním. V letech 1895-1910 získával divadelní praxi u venkovských kočovných společností Ladislava Chmelenského, K. F. Štětky, V. Housy, Ferdinanda Kaňkovského a J. Blažka. Následně působil v několika významných divadlech: v letech 1910-1912 v brněnském Národním divadle, 1912-1914 ve Švandově Intimním divadle v Praze, 1914-1917 v Divadle na Vinohradech a 1917-1932 v pražském Národním divadle. V brněnském Národním divadle uváděl jako režisér díla H. Ibsena, H. Bahra, A. Strindberga a dalších autorů. V době svého působení v Intimním divadle a Divadle na Vinohradech se významně podílel na rozvoji expresionistického divadla. Jeho nejzávažnější postavou v Intimním divadle byl dr. Schön v Zavřelově pohostinské inscenaci Wedekindovy hry Lulu (1914), v Divadle na Vinohradech vytvořil v Hilarově režii Pana Maskeho v Sternheimově satirické komedii Snob (1915). Projevil se jako umělec temperamentního intelektu a nervozně neklidného výrazu se schopností groteskní nadsázky a expresivní zkratky. Filmová kariéra Na filmové plátno vstoupil Alexander Třebovský již v roce 1919, kdy vytvořil roli psychiatra Klára v dramatu z hereckého prostředí Yorickova lebka režiséra Miloše Nového. Tento film vyprávěl příběh slavného herce, který si při studiu role Hamleta vsugeruje, že Yorickova lebka patří jeho někdejšímu příteli a soku v lásce a z rozrušení onemocní. Po zdánlivě úspěšné léčbě v sanatoriu se opět vrací ke své práci. Při představení Othella se však duševní choroba opět objeví a on přímo na scéně zardousí svoji manželku, představitelku Desdemony. Jeho prvním zvukovým filmem byl C. a K. polní maršálek (1930), posledním pak Koho jsem včera líbal? z roku 1935. Bohužel ve filmech dostával většinou jen malé role. Přesto vytvořil několik významnějších postav, například chodského předáka Krištofa Hrubého z Dražinova v Psohlavcích (1931), policejního agenta Bretschneidera v komedii Dobrý voják Švejk (1931), strýce Felixe v Kariéře Pavla Čamrdy (1931), vrchního radu Michala Maxe z Mílova v adaptaci Raisových Zapadlých vlastenců (1932) a hajného Vavruchu ve filmu Ze světa lesních samot (1933). K jeho větším úlohám patřil také soudní rada Jäger v adaptaci Koptova románu Třetí rota (1931), děda Kučera v sociálním dramatu Svítání (1933), starosta Rohan v lidové komedii Život vojenský, život veselý (1934) a hajný Mrština v přepisu Šmilovského románu Za ranních červánků (1934). V menších rolích se objevil jako předseda soudu ve filmu Karel Havlíček Borovský (1931), ředitel divadla v komedii Pudr a benzin (1931) s Voskovcem a Werichem, policejní rada v Pobočníku Jeho Výsosti (1931), předseda senátu v komediích Anton Špelec, ostrostřelec (1932) a S vyloučením veřejnosti (1933). V legendárním filmu Hej-Rup! (1934) s Voskovcem a Werichem ztvárnil bankéře. Mezi jeho poslední filmy patřil Koho jsem včera líbal? (1935), kde hrál generálního ředitele Havlíka. Osobnost a odkaz Alexander Třebovský byl jedním z významných českých představitelů expresionistického divadla. Využíval svůj umělecký temperamentní intelekt, jenž byl hlavně ve výrazu neklidně nervózní, v groteskní nadsázce a neklidné expresivní zkratce. Vrcholu dosáhl na Vinohradech, po svém příchodu do Národního divadla jeho postava odcházela do pozadí pro úkoly malých a epizodních roliček. Jako herec s citem pro „strindbergovskou dramatiku" vytvářel role všech možných směrů, citů a charakterů. Z divadelních postav vytvořil například Dr. Schöna (Lulu), Pana Maskeho (Snob), otce (Otec), Suffolka (Alžběta Anglická), Votrubu (Na Valdštejnské šachtě) a Dobčinského (Revizor). Profesní a nejspíš i soukromé důvody (trpěl nervovými potížemi) stály za jeho předčasným penzionováním v roce 1932. Nevytíženost na domovské scéně ho vedla k častému hostování u venkovských společností, ale hrál i s ochotnickými soubory malých měst a spolupracoval s pražskými loutkáři. Alexander Třebovský zemřel 26. března 1935 ve věku 59 let v Drahovo-Holici na Podkarpatské Rusi. Jeho herecký odkaz zůstává zachován především v českých filmech 20. a 30. let 20. století, kde i přes menší role prokázal svůj výrazný talent a schopnost charakterní herecké kreace.