Kay Lenz

Kay Ann Lenz, narozená 4. března 1953 v Los Angeles v Kalifornii, je americká herečka a držitelka dvou cen Emmy. Pochází z umělecké rodiny – její otec Ted Lenz byl producentem a komentátorem, zatímco matka Kay Miller Lenz pracovala jako rozhlasová inženýrka a profesionální modelka. Dětství a začátky kariéry Kay se před kamerou objevila poprvé již ve věku pouhých osmi týdnů v televizním pořadu produkovaném jejím otcem. Během dětství pokračovala v účinkování v otcových televizních pořadech a reklamách. V 60. letech vystupovala jako teenagerka na divadelních prknech (Pasadena Playhouse) a pod uměleckým jménem Kay Ann Kemper se v roce 1967 přesunula k televizní tvorbě, když se objevila v několika epizodách náboženského seriálu This Is the Life. Následně účinkovala v populárních pořadech jako The Monroes a The Andy Griffith Show. Po návratu k divadelní práci se na malou obrazovku vrátila až v roce 1972, kdy se objevila v epizodách seriálů Ironside a Owen Marshall. Průlom v kariéře Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1973, kdy ji režisér Clint Eastwood obsadil do titulní role ve filmu Breezy. V tomto romantickém dramatu ztvárnila mladou svobodomyslnou dívku, která naváže vztah s mnohem starším mužem v podání Williama Holdena. Za svůj výkon byla nominována na Zlatý glóbus v kategorii Nejslibnější nováček – žena. Ačkoli byl její výkon kritiky oceněn, film samotný nezaznamenal komerční úspěch, což částečně ovlivnilo její další kariérní dráhu. Filmová kariéra v 70. a 80. letech Po úspěchu v Breezy následovaly další filmové role. V roce 1975 ztvárnila hlavní ženskou roli ve filmu White Line Fever po boku Jana-Michaela Vincenta. Dále se objevila ve filmech jako The Great Scout & Cathouse Thursday (1976), Moving Violation (1976) a Mean Dog Blues (1978). V 80. letech její filmografie zahrnovala snímky jako Fast-Walking (1982), kde si zahrála nevěrnou manželku, a hororový thriller House (1985), kde ztvárnila herečku a bývalou manželku hlavního hrdiny v podání Williama Katta. Následovaly role ve filmech Death Wish 4: The Crackdown (1987) jako přítelkyně mstitele v podání Charlese Bronsona, Fear (1988), kde byla spolu se svou rodinou terorizována uprchlými trestanci, a The Head Hunter (1988), kde ztvárnila vyšetřující policistku. Televizní úspěchy Přestože se Kay Lenz prosadila ve filmu, největší uznání získala za svou práci v televizi. V roce 1974 obdržela cenu Daytime Emmy za svůj výkon v epizodě pořadu The ABC Afternoon Playbreak. Významným milníkem v její kariéře byla role Kate Jordache v uznávané minisérii Rich Man, Poor Man (1976), za kterou získala nominaci na cenu Emmy. Tuto roli si zopakovala i v pokračování Rich Man, Poor Man Book II (1977). V seriálu How the West Was Won měla výraznou opakující se roli Doreen. V 80. a 90. letech se objevovala v mnoha populárních televizních seriálech včetně Hill Street Blues, Magnum P.I., Cagney & Lacey, Heart of the City, Moonlighting a Simon and Simon. V roce 1989 získala cenu Primetime Emmy za hostující roli v epizodě "After It Happened" seriálu Midnight Caller, kde ztvárnila oběť AIDS. Za svou roli nekompromisní právničky Maggie Zombro v policejně-právním dramatu Reasonable Doubts (1991-1993) byla dvakrát nominována na cenu Emmy. Pozdější kariéra V 90. letech se objevila ve filmu Falling from Grace (1992), kde hrála milenku rockového zpěváka Johna Mellencampa, a v Gunfighter's Moon (1995) ztvárnila bývalou manželku notorického pistolníka v podání Lance Henriksena. Její všestrannost jí umožnila přecházet mezi různými žánry od romantických dramat přes thrillery až po horory. Osobní život V osobním životě byla Kay Lenz v letech 1977-1983 provdána za zpěváka a herce Davida Cassidyho. Jejich manželství přitahovalo značnou mediální pozornost vzhledem k Cassidyho statusu teenagerského idolu. O jejich vztahu Lenz později řekla, že nebyla zvyklá na životní styl spojený s takovou mírou slávy. Kay Lenz zůstává respektovanou herečkou, která si během své dlouhé kariéry vybudovala pověst všestranné umělkyně schopné ztvárnit širokou škálu postav jak ve filmu, tak v televizi.