Když si tehdy sedmadvacetiletý Elvis Presley ve filmu Stalo se na světové výstavě (It Happened at the World's Fair) usmyslel udělat na letišti dojem na zdravotní sestřičku Diane (Joan O'Brian), jeho postava Mikea k tomu potřebovala malého komplice. Místní klučina jej měl nakopnout do holeně, což si vyžádalo několik pokusů, během nichž dvanáctiletý herec opakovaně kopal do krále rokenrolu. Tím hercem nebyl nikdo jiný než Kurt Russell, jenž na Elvise vzpomíná jen v dobrém a později si jej zahrál v televizní minisérii Elvis a k překvapení mnohých také ve Forrestu Gumpovi.
Články 109
Třiasedmdesátiletý Kurt Russell je nenapodobitelný akční hrdina. Ve filmech Johna Carpentera čelil hororovým monstrům (Věc), dystopické vězeňské byrokracii (Útěk z New Yorku) nebo čínské mafii a orientálním čarodějům v jednom (Velké nesnáze v Malé Číně). Při výběru svých rolí málokdy šlápl vedle a charismatem áčkové hollywoodské hvězdy utáhl další kultovní filmy jako Tombstone, Hvězdná brána (Stargate), Auto zabiják (Death Proof) nebo Kosti a skalp (Bone Tomahawk). Sylvester Stallone, jenž s ním zazářil v kriminální buddy komedii Tango a Cash jej přirozeně chtěl začlenit do výběru akčních ikon v předdůchodovém věku Expendables: Postradatelní (The Expandables) z roku 2010. Russell měl ale jasný vzkaz.
Hvězda aktuálně trendujícího seriálu Šógun (Shōgun) z období feudálního Japonska stála o roli, která by jí svým způsobem naháněla strach. Jednatřicetiletá herečka, zpěvačka a tanečnice Anna Sawai ji nalezla v urozené překladatelce Lady Mariko, založené na skutečné ženě z počátku 17. století jménem Hosokawa Garasha. Novozélandská rodačka s japonskými rodiči přijímá za svůj výkon čerpající z divadelních tradic samou chválu, a jelikož seriál na Disney+ si po čtyřech odvysílaných epizodách vede ve všech směrech fantasticky, věhlas a možnosti Sawai se pravděpodobně rozšíří.
Ve velkém rozhovoru pro časopis GQ se Kurt Russell rozpovídal o řadě svých slavných rolí. Během toho nešlo vynechat jména hned několika věhlasných filmařů včetně Johna Carpentera a Quentina Tarantina, s nimiž Russell spolupracoval opakovaně. Co všechno o nich prozradil?
Létající talíře, zelení mužíčkové, mimozemské invaze či kradení těl. To jsou motivy spojované s jedním z nejčastějších subžánrů science fiction, který se zabývá kontaktem lidí s nepozemskými entitami. Nová česká komedie Franta mimozemšťan nám ale připomněla, že v tuzemské kinematografii najdeme podobně laděných snímků poskrovnu. Nabízíme proto výběr deseti nejlepších děl, v nichž jsou Češi konfrontování s návštěvou z vesmíru.
Kultovní hororovou sci-fi Johna Carpentera Věc (The Thing) obestírají legendy a všemožné interpretace, v jejichž světle přímočarý survival příběh z antarktické základny nabývá netušených významů. Symbolika tehdy nově objeveného onemocnění HIV je v zápletce o nezištném šíření agresivního mimozemského organismu nápadná, přičemž publikum přes čtyři dekády fascinuje a provokuje (vedle nechutných praktických efektů a klaustrofobní atmosféry) hlavně ambivalentní závěr. Představitel protagonisty MacReadyho Kurt Russell po letech zavzpomínal, jak k filmu přistupoval režisér Carpenter a proč zvolili takové nejednoznačné vyústění.
Hlavní hvězda filmové série Halloween, k níž se roku 1978 připojila v pouhých devatenácti letech, si nejprve vybudovala renomé hororové „scream queen“. Jamie Lee Curtis, která dnes slaví 65. narozeniny, na to měla vhodné geny po matce Janet Leigh, již nechal Alfred Hitchcock slavně zamordovat ve sprchové sekvenci Psycha. Za svou bohatou kariéru se však dcera neméně věhlasného herce Tonyho Curtise stihla stát také sexsymbolem, komediální stálicí, autorkou dětských knížek a samozřejmě respektovanou herečkou s Oscarem a dvěma Zlatými glóby.
Hororová série Halloween dnes patří k maskotům svého žánru. Přitom to vůbec neměla snadné. Plán producentů nabídnout hororovou antologii se zcela zvrtnul, namísto vyprávění různých příběhů zůstali trčet s populárním Michaelem Myersem. Během třinácti filmů se pak hned několikrát pokusili o zásadní změnu, takže vznikl šílený slepenec bez kontinuity a konzistence, byť s občasnými světlými momenty. Nic z toho však nešlo tušit přesně před 45 lety, kdy odpremiéroval první díl.
Na VOD platformu Peacock, která bohužel není dostupná v České republice, dnes dorazila šestidílná hororová minisérie John Carpenter's Suburban Screams. Jedním z režisérů děsivých příběhů, které se opravdu staly, je kromě legendárního Johna Carpentera, zmíněného v názvu, také tuzemský autor Jan Pavlacký.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, pravil už před dvěma a půl tisícem let Hérakleitos. Přesto se zdá, že franšíza Vymítač ďábla vstupuje do týchž (a notně kalných) zatuchlých tůní s železnou pravidelností. A totéž nyní platí i o filmaři Davidu Gordonovi Greenovi, který oživuje a zároveň pohřbívá už druhou věhlasnou hororovou sérii. Není toho opakování už přece jen trochu moc?
Přestože od nečekaně úspěšné premiéry Barbie uplynulo už pár měsíců, stále se kolem ní dějí zajímavé věci. Žijící filmařské legendy ji sice nechápou, ale přesto oceňují, a odpůrci jejích feministických a inkluzivních poselství budou mít zase o důvod víc, aby jim praskla žilka.
Navzdory zrušení seriálu Westworld na HBO se Warneři rozhodli restartovat značku jako celovečerní film. A nezamíří na streamovací platformu Max, nový celovečerní Westworld půjde pěkně do kin.
Pětasedmdesátiletá hororová ikona zjevně ještě nepověsila řemeslo na hřebík. John Carpenter naposledy režíroval nepříliš dobře přijatý snímek The Ward v roce 2010, od té doby se už věnoval v podstatě jen hudbě, a to i pro restartovanou trilogii Halloween (2018, 2021 a 2022).
Filmografie amerického režiséra Howarda Hawkse tvoří pilíře hollywoodské kinematografie. Osciloval mezi všemi žánry, dynamicky snímal zběsilé dialogy a vyvinul si vlastní, na první pohled neviditelný styl, v čemž spočívá jeho krása. Často přehlížený velikán žánrové kinematografie klasického Hollywoodu se na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti dočká rozsáhlé retrospektivy.
Tisíce hollywoodských herců a hereček se přidaly k tamním scenáristům a s transparenty v rukách se v ulicích zasazují nejen za důstojnější ohodnocení své práce. Herecká organizace SAG-AFTRA stávkou tlačí na producentskou asociaci AMPTP a jedním z klíčových aspektů protestu je hrozba umělé inteligence, která by mohla nahradit umělce a umělkyně a nekonečně je oživovat digitálními kopiemi. Velmi podobný scénář představil autor Jurského parku Michael Crichton v zapadlé sci-fi Krásky (Looker) z roku 1981.