Necelý měsíc po slovenské premiéře se Válka policajtů dostává i do našich kin. Velkolepé uvedení snímku na košickém stadionu zhlédly čtyři tisícovky diváků a divaček, dosud na film ve slovenských kinech vyrazilo přes sto tisíc lidí. Dočká se podobná kriminálka podobné popularity i u nás? Našlápnuto nemá špatně.
Příbuzenské vztahy jsou v Hollywoodu nezanedbatelné. Stejně jako ve většině obchodních sfér, v nichž vás předchází reputace vašeho rodiče nebo staršího sourozence. Za víc než století, během něhož platí především herci a režiséři za hvězdy, jejichž filmografie nabývají kanonických rozměrů, se vyrojila řada rodinných klanů s vícegeneračním rozsahem. Následující dynastie jsou v Hollywoodu nejúspěšnější z hlediska kvality i kvantity filmových děl, na nichž se podílely.
Filmografie amerického režiséra Howarda Hawkse tvoří pilíře hollywoodské kinematografie. Osciloval mezi všemi žánry, dynamicky snímal zběsilé dialogy a vyvinul si vlastní, na první pohled neviditelný styl, v čemž spočívá jeho krása. Často přehlížený velikán žánrové kinematografie klasického Hollywoodu se na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti dočká rozsáhlé retrospektivy.
Kinematografie už se pomalu zbavuje přídomku „mladé umění“ a stále častěji se setkáváme s jejími stoletými milníky. Toho se právě dočkalo i americké studio Warner Bros., jedno z nejvýznamnějších vůbec. Dalo nám vše od nejlacinějšího braku až po nejvyšší kvalitu. Vybudovali ho čtyři odhodlaní sourozenci.
Že si z prvních let života pamatujeme jen rozházené útržky vzpomínek bez širších asociací, je známá věc. Jenže na naši paměť se nemůžeme spolehnout ani v dospělosti. Lidem se často stává, že si některé věci a události vybavují zcela jinak, než se skutečně odehrály. Fenomén zvaný Mandelův efekt se projevuje také v populární kultuře, kterou umí její internetové reprodukce pořádně zkreslit. Někdy nesou vinu upravené memy, jindy si do filmové hlášky dosadíme jiná slova, která znějí lépe nebo dávají větší smysl.
Populární herečka Jennifer Aniston si v nedávném rozhovoru pro Allure Magazine posteskla, že filmový průmysl umírá a nedisponuje žádnými hereckými hvězdami. Její postřeh je možná příliš zjednodušený, ale něco na něm bude. S hvězdami stříbrného plátna se to ostatně vždy mělo jako na houpačce.
Kinematografie stále mění, jaký typ mužů je momentálně v kurzu. Mnohdy těžko říct, zda existují nějací muži v realitě, podle nichž vznikají filmy, nebo zda filmy umožňují, aby se jistí muži stali přitažlivými, přestože předtím takoví nebyli.
Casablanca, Sunset Boulevard či Amadeus. Výpis slavných a vlivných hollywoodských titulů, které natočili režiséři a režisérky z neanglicky hovořících zemí, by byl vyčerpávající. Za více než 120 let existence kinematografie si do Hollywoodu přijela plnit své sny spousta evropských nebo asijských umělců, a jelikož si dnes připomínáme čtvrté výročí úmrtí Miloše Formana, nastává vhodná doba se za těmito režisérskými osobnostmi krátce ohlédnout. Málokdo si ostatně uvědomuje, jak výraznou stopu zahraniční tvůrci v USA zanechávají a kdo všechno se mezi ně řadí.
Najít dokonale padnoucího herce pro postavu, jakou si autor knižního románu nejen vysnil, ale i velmi detailně ji popsal, není rozhodně nic lehkého. Někdy se filmaři snaží přijít s co nejpřesnějším řešením, jindy se jen lehce inspirují. A občas ujedou tak, že nad tím zůstává rozum stát. V následujícím speciálu najdete sedm takových příkladů.
Pokud na televizní obrazovce nebo filmovém plátně sledujeme romanci, u které je jasné, že mezi hlavními hrdiny funguje vzájemná chemie, můžeme mít tendenci si zjišťovat, jestli to mezi nimi náhodou nejiskří i ve skutečnosti.
Původu pohádek se věnuje řada vědců po celém světě, přičemž není snadné ho zjistit. Jejich historie prý může sahat až do doby bronzové nebo železné. Je ale zajímavé, že většinu pohádek znají v různých úpravách lidé po celém světě. Nejpravděpodobnější je vysvětlení, že příběhy přicházely z Indie, Egypta a dalších zemí, odkud cestovali obchodníci, účastníci křížových výprav nebo různí nájezdníci či osadníci.
Nedávno jsem si v retro vzpomínce připomněli nejhezčí herce z oblíbených televizních seriálů 80. a 90. let. Tak proč bychom to samé neudělali i s filmovými fešáky? Vezeme to ale z trochu jiného soudku. Podíváme se hlavně na filmové drsňáky a hvězdy akčních snímků a na to, kdy během své kariéry uvízli v romantických sítích.
Žádný jiný žánr vyjma hororu a pornografie nečelil ve své historii natolik ostrému přístupu ze strany filmové cenzury. Gangsterské snímky dodnes fascinují pro své násilné vykreslení vzestupu a pádu shakespearovského (anti)hrdiny a diváci na velkém plátně milují světy organizovaného zločinu, oproštěné od tradičně vštěpovaných morálních zásad. A protože klasika bývá zpravidla nedostižná, pojďme se ohlédnout za deseti klasickými gangsterkami amerického původu, na které se po velkolepé revizi žánru v 70. letech v širším diváckém měřítku poněkud zapomíná.
Když světem zmítaly světové války, nejednalo se o žádnou zvláštnost, řada herců musela nastoupit povinnou vojenskou službu. Nejinak tomu bylo i později v době Korejské nebo Vietnamské války, ale najde se i řada těch, kteří do armády vstoupit chtěli.
Filmy inspirují mnohé z nás k neuvěřitelným věcem. Oblasti lidské kreativity, kde se mohou lidé vyřádit, je nepřeberné množství a originalita některých nápadů a děl až vyráží dech. Pojďme se ale nyní podívat na tu "běžnější" oblast lidského života: hudba k našemu životnímu stylu neodmyslitelně patří a rozhodně patří k filmu. Tyto dvě oblasti kultury jsou propojeny od samého počátku.
