Lars Bloch (6. srpna 1938, Hellerup, Dánsko – 27. března 2022, Řím, Itálie) byl dánsko-italský herec a producent, který se proslavil především svou prací v italské kinematografii.
Začátky kariéry
Po absolvování vojenské služby v námořnictvu se Lars Bloch koncem 50. let přestěhoval do Itálie, kde zahájil svou hereckou kariéru. V počátcích své dráhy často ztvárňoval role pohledných mladíků v italských filmech jako La bellezza di Ippolita (1962), Diciottenni al sole (1962) režiséra Camilla Mastrocinqueho, Storie sulla sabbia (1963), Le belle famiglie a Il disco volante (1964) režiséra Tinta Brasse. Postupně se však vypracoval na charakterního herce, který se specializoval především na záporné role.
Éra spaghetti westernů
V 60. a 70. letech se Lars Bloch stal významnou tváří italských spaghetti westernů. Mezi jeho nejznámější filmy z tohoto žánru patří Navajo Joe (1966) režiséra Sergia Corbucciho, kde ztvárnil švédského osadníka, který je zastřelen bandity během přepadení vlaku. Dále účinkoval ve filmech Django Kill... If You Live, Shoot (1967), kde hrál člena Oaksova gangu, Un dollaro tra i denti (1967) režiséra Luigiho Vanziho, Trinità e Sartana figli di... (1972) a Il West ti va stretto, amico... è arrivato Alleluja (1972). V těchto filmech často hrál padouchy a záporné postavy, které obvykle ve filmu zemřely násilnou smrtí.
Vrchol popularity
Širší veřejnosti se Lars Bloch zapsal do paměti především rolí Mega Prezidenta Arcangela ve filmu Fantozzi contro tutti (1980) režiséra Neriho Parentiho, kde hrál po boku italského komika Paola Villaggia. Scéna, ve které Fantozzi napíše na oblohu urážlivý vzkaz o Mega Prezidentovi a následně je přinucen ho smazat, se stala kultovní mezi fanoušky této komediální série. Bloch se objevil také v dalším filmu s Villaggiem, Fracchia contro Dracula (1985), kde ztvárnil roli lékaře.
Pozdější kariéra a produkce
V 80. letech Lars Bloch částečně opustil herectví a začal se věnovat produkci a distribuci italských filmů, zejména spaghetti westernů, v Japonsku. Významným milníkem v jeho producentské kariéře byla spolupráce na surrealistickém psychologickém hororu Santa Sangre (1989) režiséra Alejandra Jodorowského, kde působil jako přidružený producent. Film, který vypráví příběh chlapce vyrůstajícího v cirkuse a jeho boj s dětským traumatem, je dnes považován za kultovní dílo a byl zařazen do seznamu 500 nejlepších filmů všech dob podle časopisu Empire.
Mezi další významné filmy, ve kterých Lars Bloch účinkoval, patří Emanuelle in America (1977) režiséra Joea D'Amata, kde ztvárnil roli bohatého muže Erica van Darrena, který vlastní harém žen uspořádaný podle znamení zvěrokruhu, Heroes in Hell (1973) a Giubbe rosse (1975). Jeho poslední filmovou rolí byla postava v Un bugiardo in paradiso (1998) režiséra Enrica Oldoiniho. Celkem se během své kariéry objevil ve více než 60 filmech jako herec a na sedmi se podílel jako producent.
Lars Bloch zemřel v Římě 27. března 2022 ve věku 83 let. Zanechal za sebou bohaté filmové dědictví, které zahrnuje desítky filmů různých žánrů od westernů přes komedie až po horory, a zůstává významnou postavou italské kinematografie druhé poloviny 20. století.