Ida Rapaicová

Ida Rapaičová, 22. srpna 1943, Bratislava, slovenská herečka, recitátorka, dabérka a pedagožka Ida Rapaičová patří mezi významné osobnosti slovenské divadelní a filmové scény. Narodila se 22. srpna 1943 v Bratislavě, kde také absolvovala své vzdělání. V roce 1963 ukončila studium klavírní hry na Konzervatóriu v Bratislavě a v roce 1967 vystudovala herectví na Vysoké škole múzických umení (VŠMU) v Bratislavě. Divadelní kariéra Po absolvování VŠMU se v roce 1967 stala členkou činohry Divadla Nová scéna v Bratislavě, kde působila více než 35 sezón. Na jevišti ztvárnila množství dramatických postav, mezi které patří Jana z Arcu (Škovránok, 1969), Máša (Tri sestry, 1972), Lady Macbeth (Macbeth, 1979), Lady Milfordová (Úklady a láska, 1981) či Ranevská (Višňový sad, 1984). Své herecké umění uplatnila také v komediálních rolích jako Eva (Teta na zjedenie, 1978), Grófka (Figarova svadba, 1980), Mamajevová (Aj múdry schybí, 1983) a Žena (Malomeštiakova svadba, 1985). Díky své muzikalitě a všestrannému hereckému talentu excelovala i v muzikálech, kde ztvárnila Anitu (West Side Story, 1969) a Dinku (Červená karavána, 1975). Filmová a televizní tvorba Již během studií začala Ida Rapaičová účinkovat ve filmech a televizi. Na filmovém plátně dominovala především v 60. a 70. letech 20. století. Mezi její první filmové role patří Saša v dramatu Stud (1967). Následovaly role ve filmech Ta třetí (1968), kde ztvárnila Evu, Rekviem za rytierov (1970), kde hrála Lucii, a Eden a potom (1970), kde se představila jako Violetta. Divákům zůstala v paměti především díky roli grófky Erdödyové v populární slovenské komedii Pacho, hybský zbojník (1975) po boku Jozefa Kronera. Ve stejném roce se objevila také v oblíbeném dětském televizním seriálu Leto s Katkou. Její filmografie dále zahrnuje televizní filmy Ťapákovci (1977), Horacius (1980), Pasca (1981), Chrobák v hlave (1983), Smrť s fotografiou (1987), Mastný hrniec (1991) a Gendúrovci (1994). V novém tisíciletí účinkovala v televizních seriálech Odsúdené (2009), Aféry (2010) a Takí sme boli (2007). Jedním z jejích posledních filmů byla trpká komedie Vojtech (2015). Rozhlasová tvorba a recitace Výrazný hlas Idy Rapaičové si nemohli nevšimnout rozhlasoví tvůrci, kteří její silný hlasový registr zakomponovali do množství rozhlasových her. Právě za rozhlasovou hereckou tvorbu získala Cenu Janka Borodáča a Krištáľovú ružu. Samostatnou kapitolou jejího profesního života je přednes poezie. Starší generace si ji pamatuje z nedělních televizních pětiminutovek Chvíľka poézie, kde se prezentovala jako vynikající recitátorka. Jako jediná umělkyně se dodnes věnuje přednesu ve staroslovenštině. Všechny básně, které se kdy naučila, zná zpaměti a denně trénuje, aby si svůj repertoár udržela a rozšiřovala. Pedagogická činnost a politické angažmá Své bohaté zkušenosti a znalosti začala Ida Rapaičová předávat studentům na Akadémii umenia v Banské Bystrici, kde vyučuje umělecký přednes, recitaci a rozhlasové herectví. V letech 1994 až 1998 působila jako poslankyně Národní rady Slovenské republiky za Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a pracovala jako členka Výboru NR SR pro vzdělání, vědu, kulturu a sport. Po odchodu z politiky v roce 1998 se vrátila k hereckému povolání. Ocenění a současnost Za svůj mimořádný přínos v oblasti kultury obdržela Ida Rapaičová v lednu 2013 Pribinův kříž II. třídy, který jí udělil tehdejší prezident SR Ivan Gašparovič. V současnosti stále vystupuje v divadelních představeních, věnuje se přednesu poezie a příležitostně účinkuje v televizních projektech. V roce 2014 se objevila v inscenaci Najstaršie remeslo v Divadle Nová scéna a v roce 2019 v inscenaci Rozum a cit na stejné scéně. Ida Rapaičová žije v Bratislavě, má syna a dceru, a dodnes je pro ni útočištěm a velkou láskou hudba.