?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

François Azria: Filmy a seriály

  • Tři barvy: Modrá
    Tři barvy: Modrá (1993)
    Film
    Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993.
    72%
    Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993.
    1
  • Vendredi soir
    Vendredi soir (2002)
    Film
    Hlavní hrdinka filmu (natočeného podle populární novely Emmanuelle Bernheim) se chystá přestěhovat ke svému příteli – ještě předtím se nicméně vydá na večeři s přáteli. Cestou ale uvízne v automobilové zácpě a narazí na muže, který potřebuje svézt… Příběh jednoho zvláštního večera, který vychýlí dosavadní životní směřování hlavní hrdinky (Valérie Lemercier), natočila režisérka s důrazem na ambivalentní napětí mezi hlavními postavami. Lehce tajuplnou atmosféru neopakovatelné chvíle zprostředkovává charakteristicky smyslová, rozechvěle vnímavá kamera Agnès Godard. Minimalistické dílo, jemně lavírující mezi snem a realitou, se obejde bez přemíry dialogů i pevnější dramatické struktury. Jeho zvláštní kouzlo spočívá spíše v „tekutosti“ obrazů a v celkové významové otevřenosti. [Cinepur Choice 2008]
    Žánry:DramaRomantický
    67%
    Hlavní hrdinka filmu (natočeného podle populární novely Emmanuelle Bernheim) se chystá přestěhovat ke svému příteli – ještě předtím se nicméně vydá na večeři s přáteli. Cestou ale uvízne v automobilové zácpě a narazí na muže, který potřebuje svézt… Příběh jednoho zvláštního večera, který vychýlí dosavadní životní směřování hlavní hrdinky (Valérie Lemercier), natočila režisérka s důrazem na ambivalentní napětí mezi hlavními postavami. Lehce tajuplnou atmosféru neopakovatelné chvíle zprostředkovává charakteristicky smyslová, rozechvěle vnímavá kamera Agnès Godard. Minimalistické dílo, jemně lavírující mezi snem a realitou, se obejde bez přemíry dialogů i pevnější dramatické struktury. Jeho zvláštní kouzlo spočívá spíše v „tekutosti“ obrazů a v celkové významové otevřenosti. [Cinepur Choice 2008]
    Žánry:DramaRomantický
    2
  • Pétain
    Pétain (1993)
    Film
    • Netflix
    59%
    3
  • Tout le monde n'a pas eu la chance d'avoir des parents communistes
    Tout le monde n'a pas eu la chance d'avoir des parents communistes (1993)
    Film
    Tento optimistický domácí příběh zachycuje moment, kdy pro mnoho idealistických a vděčných Francouzů a Francouzek byl příslib ruského komunismu oslnivý a všechno ruské bylo zdrojem radosti a úžasu. V příběhu byla Irène zachráněna z Osvětimi vojáky z SSSR a od té doby s nadšením považuje Rusko za zdroj naděje ve světě. Její pragmatičtější manžel je do roku 1958 už poněkud unavený jejím nadšením, které ji vedlo k tomu, aby vyzdobila jejich byt vším ruským, co se jí dostane do rukou. Všechno vyvrcholí, když se spřátelí se třemi členy pěveckého souboru Rudé armády během jejich turné po Paříži.
    Žánry:Komedie
    55%
    Tento optimistický domácí příběh zachycuje moment, kdy pro mnoho idealistických a vděčných Francouzů a Francouzek byl příslib ruského komunismu oslnivý a všechno ruské bylo zdrojem radosti a úžasu. V příběhu byla Irène zachráněna z Osvětimi vojáky z SSSR a od té doby s nadšením považuje Rusko za zdroj naděje ve světě. Její pragmatičtější manžel je do roku 1958 už poněkud unavený jejím nadšením, které ji vedlo k tomu, aby vyzdobila jejich byt vším ruským, co se jí dostane do rukou. Všechno vyvrcholí, když se spřátelí se třemi členy pěveckého souboru Rudé armády během jejich turné po Paříži.
    Žánry:Komedie
    4

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.