Antoinette Moya

Antoinette Moya, narozená 10. června 1928 v Oranu (Alžírsko) a zemřelá 16. června 2021 v Paříži, byla francouzská herečka s bohatou filmovou a divadelní kariérou trvající více než šest desetiletí. Divadelní základy Ačkoliv je Antoinette Moya známá především díky své filmové tvorbě, divadlo bylo vždy její primární uměleckou činností. Na divadelních prknech ztvárnila role v dílech významných dramatiků jako Molière, Marivaux, Maxim Gorkij, Luigi Pirandello, Jules Romains, Jean Anouilh, Jacques Audiberti, Marguerite Duras či Dario Fo. Její divadelní kariéra začala v polovině 50. let 20. století, kdy účinkovala v inscenaci Les Français à Moscou (1956) v režii Jacquese Charona v Théâtre des Célestins. V následujících desetiletích se objevovala v prestižních pařížských divadlech jako Théâtre de la Renaissance, Théâtre des Nouveautés či Comédie des Champs-Élysées. Filmová kariéra Ačkoliv její první filmové role v 50. a 60. letech byly spíše sporadické, od 70. let se Antoinette Moya stala pravidelnou tváří francouzské kinematografie. Proslavila se především jako charakterní herečka a představitelka vedlejších rolí. Její filmografie zahrnuje desítky snímků, v nichž často ztvárnila role matek, manželek nebo sousedek - postavy, které dokázala vykreslit s mimořádnou autenticitou a přirozeností. Významné filmové role Mezi její nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve snímku L'Escapade (1974) režiséra Michela Souttera, kde ztvárnila jednu z hlavních rolí. Výraznou stopu zanechala také v komedii Qu'est-ce que j'ai fait au Bon Dieu pour avoir une femme qui boit dans les cafés avec les filles? režiséra Jana Saint-Hamonta. V roce 1980 se objevila v kriminálním filmu Pile ou face (Hlava nebo orel) Roberta Enrica po boku Michela Serraulta, kde ztvárnila jeho manželku. V roce 1981 si zahrála matku Isabelle Adjani ve filmu L'année prochaine... si tout va bien (Příští rok... pokud vše půjde dobře) režiséra Jean-Loupa Huberta. V 90. letech účinkovala v několika významných filmech - ztvárnila roli realitní agentky v černé komedii Bernie (1996) Alberta Dupontela, roli Rity, matky hlavního hrdiny ve filmu Les Démons de Jésus (1997) režiséra Bernie Bonvoisina, a objevila se také ve snímku Le fils préféré (1994) režisérky Nicole Garciaové. Pozdější kariéra I v pozdějším věku zůstala Antoinette Moya aktivní herečkou. V roce 2000 si zahrála matku postavy ztvárněné Samuelem Le Bihanem v komedii Jet Set režiséra Fabiena Ontenienteho. Následovaly role ve filmech Son frère (2003) Patrice Chéreaua a L'ombre des femmes (2015) Philippa Garrela. Její poslední filmové role přišly ve věku téměř 90 let, což svědčí o její mimořádné vitalitě a lásce k hereckému řemeslu. Herecký styl a odkaz Antoinette Moya byla známá svou schopností přirozeně a věrohodně ztvárnit obyčejné lidi - sousedky, prodavačky, matky či manželky. Její postavy byly často dobrosrdečné, ale dokázala zahrát i charaktery s pichlavou povahou. Její herecký talent spočíval v autenticitě a schopnosti dodat i menším rolím hloubku a uvěřitelnost. Během své dlouhé kariéry spolupracovala s mnoha významnými francouzskými režiséry a stala se jednou z nejzaměstnávanějších hereček vedlejších rolí ve francouzské kinematografii. Televizní tvorba Vedle filmů a divadla se Antoinette Moya objevovala také v televizních inscenacích a seriálech. Účinkovala například v populárním pořadu Au théâtre ce soir, kde ztvárnila role v klasických divadelních hrách adaptovaných pro televizi, včetně Molièrova Lékaře proti své vůli (1972) nebo Courtelinových Boulingrinů (1972). Osobní život Antoinette Moya zemřela 16. června 2021 v Paříži ve věku 93 let, pouhých šest dní po svých narozeninách. Za svou dlouhou a bohatou kariéru zanechala nesmazatelnou stopu ve francouzské kinematografii a divadelním umění jako spolehlivá a talentovaná charakterní herečka.