Juliette Binoche

Juliette Binoche se francouzská herečka a tanečnice. Narodila se v roce 1964 v Paříží do umělecké rodiny. Otec Jean-Marie Binoche je herec, režisér a sochař a matka Monique Yvette Stalens herečka, režisérka a učitelka. K umění tak měly Juliette a její mladší sestra Marion blízko od dětství. První herecké krůčky dělala Juliette ve školním divadle, hrála i režírovala a během dospívání se rozhodla, že nastoupí na Conservatoire National Supérieur d'Art Dramatique, ale studium nedokončila. Na začátku 80. let se přidala k divadelní společnosti, se kterou pod pseudonymem Juliette Adrienne procestovala Francii, Švýcarsko a Belgii a začala brát hodiny herectví. Filmová kariéra Před kamerou stála Juliette Binoche poprvé v roce 1983 v třídílném televizním snímku Dorothée, danseuse de corde a filmovým debutem byl snímek Liberty Belle. Průlom přišel v roce 1985, kdy na sebe upozornila úlohou problematické dospívající dívky v dramatu La vie de famille (1985), ale hlavně ústřední postavou začínající herečky Niny v dramatu Schůzka (1985), za kterou byla nominována na svého prvního Césara za nejlepší ženský herecký výkon. Následující rok jí vynesl nominaci druhou díky dramatu Zlá krev a z Juliette se stala velmi žádaná herečka i mimo Francii. První anglicky mluvenou rolí byla Tereza ve filmové adaptaci románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí (1988). Mezinárodní kariéra ji ale příliš nezajímala a po dotočení snímku se okamžitě vrátila do Francie, aby mohla se svou sestrou a švagrem natočit další film – kriminální drama Un tour de manège (1988). Sestra Marion Stalens pracovala během natáčení jako fotografka a zahrála si v něm i menší roli, zatímco její manžel Pierre Pradinas snímek režíroval. Ve stejné době se také Juliette Binoche vrací k divadlu a začíná pracovat na romantickém dramatu Milenci z Pont-Neuf (1991), jehož uvedení do kin trvalo přes tři roky. A právě tyto táhlé problémy Juliette Binoche donutily odmítnout řadu zajímavých rolích, což ji mrzelo a rozhodla se proto, že svůj názor na mezinárodní kariéru přehodnotí a začne na ní usilovněji pracovat. V roce 1992 se tak po boku Jeremyho Ironse objevila v dramatu Posedlost, následovala filmová adaptace románu Bouřlivé výšiny (1992) a filmová trilogie Tři barvy: Modrá (1993), Tři barvy: Bílá (1994) a Tři barvy: Červená (1994). Za postavu Julie z prvního dílu si odnesla jako nejlepší herečka roku sošku Césara. Zmínit ale musíme i romantické drama Husar na střeše (1995). Nejvýznamnějšími filmy kariéry Juliette Binoche jsou ale jistě romantické drama Anglický pacient (1996) a romantická komedie Čokoláda (2000). Role kanadské ošetřovatelky Hany v Anglickém pacientovy vynesla Juliette Binoche Oscara a cenu BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. A v kategorii herečky v hlavní roli byla na tyto dvě ceny navržena za Čokoládu. Ve výčtu filmografie Juliette Binoche ale nesmí chybět ani další vysoce hodnocené snímky jako drama Prokletí ostrova Saint Pierre (2000), romantická komedie Félix a Rose – láska po francouzsku (2002), thriller Utajený (2005), romantické drama Paříži, miluji Tě (2006), romance Words and Pictures (2013), drama Sils Maria (2015), Vnitřní slunce (2017), drama Dva světy (2021) a seriál Schodiště (2022). Ocenění O výjimečnosti hereččina talentu hovoří i to, že kromě výše zmíněných nominací byla na ceny francouzské filmové akademie César navržena ještě osmkrát (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Husar na střeše, Prokletí ostrova Saint Pierre, Félix a Rose – láska pro francouzsku, Sils Maria, Vnitřní slunce a dva světy), třikrát na Zlatý glóbus (Tři barvy: Modrá, Anglický pacient a Čokoláda) a jednou na cenu Tony za broadwayské divadelní představení Betrayal. Osobní život Juliette Binoche má dvě děti. Otcem syna Raphaela je profesionální potápěč André Halle a dceru Hanu má Juliette s hereckým kolegou Benoîtem Magimelem. Za žádného ze svých životních partnerů nebyla vdaná.