Jaroslav Kyncl

Jaroslav Kyncl (9. 10. 1938, Žďár nad Sázavou – 8. 9. 2013, Uherské Hradiště), český divadelní herec, dlouholetý člen Slováckého divadla v Uherském Hradišti, kde vytvořil desítky převážně komediálních postav. Divadelní kariéra Jaroslav Kyncl po absolutoriu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně působil dvě sezony v satirickém divadle Večerní Brno. V roce 1967 přijal nabídku tehdejšího ředitele Vrány a stal se členem Slováckého divadla v Uherském Hradišti, kde mu byly přislíbeny zajímavé herecké příležitosti a práce s kvalitními režiséry. Díky tomu, že v té době byli mnozí "nepohodlní" režiséři odsunuti z kulturních center v Praze a Brně do menších měst, měl jako začínající herec možnost spolupracovat s významnými režiséry jako byli Alois Hajda, Miloš Hynšt, Karel Neubauer či Hugo Domes. Významné divadelní role Ve Slováckém divadle vytvořil desítky převážně komediálních postav, které se hluboce vryly do paměti mnoha diváků. Patří mezi ně například Gaspar Radůzo (Kat a blázen), Knejp (Lumpacivagabundus), Šašek Max (Pohádka z klobouku), Profesor matematiky (Študáci a kantoři), Lízal (Maryša), Svatý (Dva na koni, jeden na oslu), Přednosta (Ostře sledované vlaky), Terazky (Černí baroni). Jeho herecká práce se výrazně zapsala do vývoje a kvality Slováckého divadla a v celkovém historickém pohledu zůstává jeho významnou součástí. Filmová a televizní tvorba Přestože byl Jaroslav Kyncl primárně divadelním hercem, objevil se také v několika filmech a televizních seriálech, kde ztvárnil menší, ale zapamatovatelné role. Zahrál si epizodní role ve filmech O moravské zemi (1977; r. Antonín Kachlík), Jsi falešný hráč (1986; r. Zdeněk Zelenka), Něžný barbar (1989; r. Petr Koliha), Poklad rytíře Miloty (1989; r. Eugen Sokolovský ml.) a v TV seriálech Slovácko sa nesúdi (1974), Ranč U zelené sedmy (1998) a Četnické humoresky (2000). Osobní život a charakter Možná si ho pamatujete jako chlápka s hustým knírkem, jedoucím na nejstarším kole na světě, halasně a s velkým úsměvem zdravící snad všechny, co jsou zrovna na ulici, včetně dětí. Jeho dcera Alžběta Kynclová o něm vzpomínala: "Ano, to byl můj taťka a já jako malá jsem s ním velmi nerada chodila po ulici, protože jsem mu vždy chtěla říct tolik zajímavých věcí co se v mé dětské hlavě rodilo a honilo. Ale místo toho jsem byla neustále přerušována větami: 'jéé dobrý den', 'rukulíbám milostpaní' 'Nazdár,Pepiku' 'omlouvám se, neviděl jsem vás, srdečně zdravím'." "Otec byl hlavně bavič. Velká osobnost v oblasti komiky, a nejen na jevišti. Jeho 'sprostonárodní' písničky, které hrál na kytaru a zpíval při všech setkáních, oslavách či jen při posezení u piva, jsou proslulé," vzpomínala jeho dcera Alžběta Kynclová, která se také stala herečkou. Odchodem do důchodu v roce 1999 svoji uměleckou činnost ukončil, naposledy se objevil v malé roli Kněze v muzikálu Donaha!. Ještě na přelomu tisíciletí vytvořil postavu Matúše Pagáča v komedii Slovácko sa súdí. Pravidelně však přicházel do hlediště jako divák, naposledy navštívil Slovácké divadlo na červnových Nájemnících. Jaroslav Kyncl zemřel 8. září 2013 v Uherském Hradišti ve věku nedožitých 75 let. Jeho dcera Alžběta Kynclová (nar. 1976) je také herečka.