Pekka Strang

Pekka Kristian Strang, narozen 23. července 1977 v Helsinkách, je finsko-švédský herec a bývalý umělecký ředitel divadla Lilla Teatern v Helsinkách. Narodil se jako druhé dítě Jukky Stranga a Camilly Strang (rozené Andersson), má staršího bratra Janneho (nar. 1974). Dětství a vzdělání Pekka Strang vyrůstal ve městě Vaasa na západním pobřeží Finska. O herectví se zajímal již od raného dětství, ale vážně se mu začal věnovat až po svém prvním hlavním vystoupení v roli postavy Arne Anka ve studentském divadle Ramppi ve Vaase. V roce 1997 byl přijat na Divadelní akademii v Helsinkách (TEAK), kterou úspěšně absolvoval v roce 2001 s magisterským titulem v oboru herectví. Počátky kariéry Hned v roce 2001, kdy dokončil studia, ztvárnil roli ve filmu Drakarna över Helsingfors (anglický název: Kites over Helsinki). Za tento výkon byl v roce 2002 nominován na finskou filmovou cenu Jussi v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli. V roce 2004 se objevil ve filmu Producing Adults. Po absolvování akademie následovalo různorodé působení jak ve filmu, tak v divadle, často s pozitivním ohlasem kritiky i veřejnosti. V letech 2005 až 2014 působil jako umělecký ředitel divadla Lilla Teatern v Helsinkách. Průlom v mezinárodní kariéře Významným milníkem v jeho kariéře byla hlavní role ve filmu Tom of Finland (2017) režiséra Dome Karukoskiho, kde ztvárnil postavu Touko Laaksonena, známého jako Tom of Finland, vlivného finského homoerotického umělce. Film měl premiéru 27. ledna 2017 na filmovém festivalu v Göteborgu a byl vybrán jako finský kandidát na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, ačkoli nebyl nominován. Snímek vypráví příběh Touko Laaksonena, který se po službě ve finské armádě během druhé světové války vrací domů. V poválečných Helsinkách se proslaví svými homoerotickými kresbami, které později formovaly fantazie celé generace gay mužů a ovlivnily umění i módu. Kritický úspěch s Dogs Don't Wear Pants Dalším významným filmem v jeho kariéře byl Dogs Don't Wear Pants (finsky: Koirat eivät käytä housuja) z roku 2019, černá komedie s erotickými prvky režírovaná J-P Valkeapääem. Film byl uveden v sekci Directors' Fortnight na filmovém festivalu v Cannes v roce 2019. Ve filmu Strang ztvárnil roli Juhy, srdečního chirurga, který ztratil svou ženu při utonutí. Roky po této tragédii se cítí emocionálně vzdálený a neschopný navázat kontakt s lidmi. Setkání s dominatrixí Monou však vše změní, když ho přivede do světa BDSM. Za tento výkon získal v roce 2020 finskou filmovou cenu Jussi v kategorii nejlepší hlavní herec. Televizní úspěchy a mezinárodní projekty V letech 2020, 2022 a 2024 ztvárnil Strang postavu stockholmského policejního šéfa Toivonena ve třech sériích švédského kriminálního seriálu Bäckström. V roce 2021 zazářil v hlavní roli seriálu Mister 8, černé komedii o moderních vztazích, kde hrál po boku Kristy Kosonen, se kterou se opět setkal po filmu Dogs Don't Wear Pants. Za svůj výkon v tomto seriálu získal ocenění za nejlepší herecký výkon na festivalu Canneseries. V roce 2023 se objevil v roli Anlafa, vikingského krále, v netflixovém filmu The Last Kingdom: Seven Kings Must Die, který slouží jako závěr televizního seriálu The Last Kingdom. Jeho postava je popisována jako "moderní politik v dávných dobách", který hledá moc prostřednictvím získávání území a manipulace s lidmi. Strang také propůjčil svůj hlas postavě Hemulena ve finsko-britském animovaném televizním rodinném dramatu Moominvalley (2019–). Současná kariéra a uznání V posledních letech se Pekka Strang objevil v řadě filmů a seriálů, včetně titulů jako Blue Blood (2023), The Summer Book (2023), Peluri – Kuolema on elävien ongelma (2022), Veden vartija (2022), Omerta 6/12 (2020) a mnoha dalších. Mezi jeho další významné televizní role patří účinkování v seriálech jako Sipoon Herttua: Duke of Sipoo, Mies joka kuoli, Onnela, Transport, Rosvopankki a Wisting. Pekka Strang je uznáván pro svou schopnost ztvárnit komplexní a různorodé postavy, od historických osobností přes emocionálně složité charaktery až po role v žánrových filmech. Jeho herecký talent mu vynesl nejen domácí ocenění, ale i mezinárodní uznání, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších finských herců současnosti.