Nové století už příliš nepřeje vzniku skutečných hereckých ikon. Hvězdy jsou díky sociálním médiím moc blízko a v důsledku roztříštěnosti popkultury do mnoha nepropojených platforem a subkultur je těžké stát se osobností, kterou zná, identifikuje a obdivuje prakticky každý napříč společností. Heath Ledger takovou osobností je, byť k tomu bohužel potřeboval tragédii.
Oscarové výsledky bývají sázkou do loterie a mnohokrát se stalo, že favorizovaný titul se v nejprestižnější kategorii musel poklonit překvapivému vítězi. Nejlepším filmem roku se tudíž nestali Dobyvatelé ztracené archy, Zuřící býk, E.T. Mimozemšťan, Zachraňte vojína Ryana nebo Zkrocená hora, která přitom měla během ceremoniálu roku 2006 slušně nakročeno. Citlivý příběh o dvou kovbojích, jejichž náklonnost přerůstá v zakázanou romanci, vcházel do oscarového večera s osmi nominacemi, z nichž proměnil ty za nejlepší původní hudbu, nejlepší adaptovaný scénář a nejlepší režii pro Anga Lee. Tchaj-wanský režisér se po letech vrátil k tomu, co mohlo stát za překvapivou ztrátou v poslední a nejdůležitější kategorii, kde mu vypálilo rybník mnohými zpochybňované drama Crash.
Pokud k tomu máte vlohy, hrát filmového padoucha může být velice vděčné. Mnozí ikoničtí herci a herečky to preferují před úlohami klaďasů, které sice mají větší prostor a navrch i sympatie dané morálně žádoucím postojem. Skvělí záporáci jsou kořením průměrných žánrových filmů a tažnou silou těch hodnotných a kreativně napsaných produkcí, v nichž neříkají jen prázdné fráze, jde z nich strach a nutí k zamyšlení. Ať už jde o zcela smyšlené psychopaty, mocné byznysmeny s předobrazy v realitě nebo o kontroverzní historické figury, následující seznam zaměřený na oscarové herecké výkony v záporných rolích představí výkvět těch vskutku památných filmových postav. Americká Akademie možná zcela ignorovala Anthonyho Perkinse v Psychu, Jacka Nicholsona v Osvícení (The Shining) nebo Roberta Mitchuma v Lovcově noci (The Night of the Hunter) i Mysu hrůzy (Cape Fear), avšak v minimálně v těchto případech vložila Oscara do těch správných úlisných rukou.
Vedle smrtelné nehody Paula Walkera se v Hollywoodu v tomto století možná neurodil tragičtější a častěji vzpomínaný osobní příběh než ten, jakým si prošel i s konečným fatálním zvratem Heath Ledger. Teprve osmadvacetiletý herec zazářil jako Joker v Temném rytíři (The Dark Knight) tak jasně, že mu filmový průmysl rázem ležel u nohou. Oscara za vedlejší roli samozřejmě získal, jenže až posmrtně – premiéra oceňované DC komiksovky proběhla půl roku poté, co Ledgera našli v hotelovém pokoji předávkovaného prášky na předpis. U sebe měl přitom dle nově poskytnutých informací režiséra Stephena Gaghana (Syriana) nový scénář a také knihu Blink: The Power of Thinking Without Thinking, která ho inspirovala.
Marvel na Valentýna ohlásil obsazení nové Fantastické čtyřky (Fantastic Four) a minimálně jedna volba vzbuzuje i dost netaktní vášně. Zatímco účast Pedra Pascala (Reed Richards), Vanessy Kirby (Sue Storm) a Ebona Moss-Bachracha (Ben Grimm) se obešla bez větších stížností, Joseph Quinn to v úloze Johnnyho Storma nebude mít snadné. Hvězda čtvrté řady Stranger Things, v níž nezapomenutelně ztvárnil dobráckého geeka Eddieho Munsona, podle mnohých uživatelů a uživatelek sociálních sítí neodpovídá komiksovému předobrazu také proto, že nemá potřebný sexappeal. Zvlášť ve světě komiksů však podobná masová odsouzení často vyústila v nadšené přijetí herecké transformace.
Oba patří k nejoblíbenějším hercům své generace a v březnu zřejmě oba poprvé potěžkají Oscara za role dvou ideologických soupeřů v životopisném hitu Oppenheimer. Cillian Murphy v něm ztvárnil vývojáře atomové bomby J. Roberta Oppenheimera, jehož senátní kandidát Lewis Strauss v podání Roberta Downeyho Jr. předvedl před výbor zabývající se prokomunistickými aktivitami. Downey, jemuž po letech drogové závislosti nakopla kariéru úloha Tonyho Starka v Iron Manovi, nově prozradil, že roku 2005 mohl hrát záporáka Scarecrowa v komiksové adaptaci Christophera Nolana Batman začíná (Batman Begins). Ta ovšem připadla právě Murphymu, jenž se díky ní mezinárodně proslavil.
Christopher Nolan je možná nejoblíbenějším režisérem své generace, jenž právě sklízí uznání i ocenění za svůj nejúspěšnější snímek. Loňský Oppenheimer o vývojáři jaderné bomby propletl Nolanův mysteriózní vrstevnatý narativ s důležitým nadčasovým tématem a kromě publika, které na Britova hutně strukturovaná díla reagovalo vždy vstřícně, se chytají i lidé rozhodující o prestižních filmových cenách. Ty se Nolanovi zatím spíše vyhýbaly a na Oscarech jej Akademie vyloženě odbývala. Avšak loňská nadšená kritická i divácká reakce, téměř miliardové tržby a čerstvý triumf na oscarovém předvoji v podobě Zlatých glóbů naznačují, že tvůrce Počátku či Temného rytíře se bude smát jako poslední.
Vyhrát Oscara je snem každého filmového umělce či umělkyně. Ale držet rekord, to je něco speciálního. Podílí se na tom stejnou měrou talent, píle, pracovitost i trocha štěstí. Dosud nejmladším držitelem zlaté sošky se stal Adrien Brody, jeho příběh, který se s tím pojí, je nicméně sladkobolný.
Paramount+ v prosinci uvede drama z rybářské komunity s názvem Finestkind, za jehož vznikem stojí oscarový režisér a scenárista Brian Helgeland. V hlavních rolích se představí Ben Foster, Tommy Lee Jones a Jenna Ortega.
Temný rytíř je pro mnohé nejlepší komiksovou trilogií všech dob. Stejně jako v případě dalšího častého kandidáta na tento titul, Raimiho Spider-Mana, jí však hapruje nejednoznačný třetí díl, který podle mnohých nedosahuje úrovně předchozích zářezů. Pravá ruka Christophera Nolana, scenárista David S. Goyer, nyní přiznal, že závěr mohl vypadat úplně jinak. A jako bonus přihodil, koho chtěl původně vidět v hlavní roli místo Christiana Balea.
Herecké kariéry často trvají dlouhá desetiletí, během nichž se vkus publika i kinematografické trendy značně proměňují. I proto se jen těm nejzářivějším hvězdám podaří udržet na výsluní delší dobu, případně skončit ve chvíli, kdy to dává smysl.
Tropická bouře slaví 15 let. To není příliš dlouhá doba. V případě ostré satiry hollywoodských poměrů přesto dost dlouhá na to, aby se mnoho lidí ptalo, jestli by „tohle vůbec dneska prošlo“. Trochu to souvisí s tím, že se za tu dobu z nemála hlav vypařila přesná podoba snímku.
Pedro Almodóvar, jeden z nejslavnějších evropských filmařů a držitel dvou Oscarů za filmy Mluv s ní a Vše o mé matce, letos v Cannes uvedl svůj krátkometrážní queer western Strange Way of Life. Půlhodinový snímek s Pedrem Pascalem a Ethanem Hawkem uvedla rovněž španělská kina a v USA ho od října distribuuje společnost Sony Pictures Classics. Věhlasný tvůrce v něm unikátním způsobem rozvádí maskulinitu, která je pro westernový žánr zásadní.
Nenadálá smrt mladého a talentovaného irsko-amerického herce Anguse Clouda nevyhnutelně zasáhla jeho dosavadní příznivce a příznivkyně. Cloud doposud zazářil hlavně v seriálu Euforie, kde si jeho drogového dealera Feze zamilovala nejspíš mnohem větší část publika, než tvůrci tušili. V případné třetí řadě se už budou muset obejít bez něj, to však neznamená, že se s ním nesetkáme my.
Filmy Christophera Nolana jsou s námi již čtvrt století. Cesta tohoto metodického filmaře začala v roce 1998 zdánlivě nenápadným mysteriózním thrillerem Sledování a od té doby nám přináší jeden památnější zážitek za druhým. Který je ale nejlepší? A kdo takzvaně tahá za nejkratší konec?
