MFF v Cannes

MFF v Cannes 1965: nominace a vítězové

18. ročník

Předávání cen: 22. 5. 1965

Zlatá palma

Vítěz
  • Fortel, a jak ho získat
    Fortel, a jak ho získat
    Mezi svými filmy s The Beatles natočil Richard Lester lechtivou komedii, která dnes může sloužit jako zakonzervovaný koncentrát atmosféry swingujícího Londýna šedesátých let. Vypráví o třech výstředních spolubydlících, sukničkáři Tolenovi, upjatém učiteli Colinovi a obsesivním malíři Tomovi, kteří všichni usilují o mladou Nancy, která právě přijela do Londýna, přičemž ovšem srdce není pro ně jejím nejžádoucnějším orgánem. Lester opět sází na absurdní komiku založenou na podivínských postavách, které provádějí efektní bláznivé kousky, a chytlavém vizuálním stylu, jenž vypadá jako z obálek dobových lifestylových časopisů. (Febiofest)
    62%
    Mezi svými filmy s The Beatles natočil Richard Lester lechtivou komedii, která dnes může sloužit jako zakonzervovaný koncentrát atmosféry swingujícího Londýna šedesátých let. Vypráví o třech výstředních spolubydlících, sukničkáři Tolenovi, upjatém učiteli Colinovi a obsesivním malíři Tomovi, kteří všichni usilují o mladou Nancy, která právě přijela do Londýna, přičemž ovšem srdce není pro ně jejím nejžádoucnějším orgánem. Lester opět sází na absurdní komiku založenou na podivínských postavách, které provádějí efektní bláznivé kousky, a chytlavém vizuálním stylu, jenž vypadá jako z obálek dobových lifestylových časopisů. (Febiofest)

Nejlepší celková režie

Zvláštní cena poroty

Vítěz
  • Kwaidan
    Kwaidan
    Dvoudílný japonský barevný širokoúhlý film Kwaidan režiséra M. Kobajašiho obsahuje čtyři strašidelné povídky. První dvě povídky Černé vlasy a Sněhový královna jsou uváděny pod názvem Kwaidan Černé vlasy (Filmový přehled 16/1967), druhá dvojice Muž bez uší a Šálek pod názvem Kwaidan Muž bez uší Kwaidan patří podobně jako Rašomon, k těm nemnoha filmům japonské produkce, které přibližují západní mentalitě vzdálený duševní svět, aniž ho zkreslují a přílišně zjednodušují. U Rašomonu je to dáno evropskou orientací autora literární předlohy Akuragawwy a samozřejmě i Kurosawovým tlumočením. V případě Kwaidanu postavil podobný most mezi námi a starobylým světem japonských bájí anglický spisovatel Lafcadio Hearn (1850-1904). Byl řeckého původu a po rušném životě zakotvil v Japonsku, přišel tam v roce 1891 jako dopisovatel amerického časopisu Harper´sMagazine.Sžil se s novým prostředím, stal se profesorem anglické literatury na tokijské universitě a přijal japonské jméno Jakumo Koizumi. Z hlubokého proniknutí do japonské civilizace vznikl velký počet povídek, románů i esejí, jejichž seroózností vzdálenou jakékoliv laciné exotičnosti se Lafcadio Hearn brzo proslevil v Evropě i Americe (již v roce 1911 vydalo Ottovo nakladatelství český výbor z jeho díla pod názvem Průhledy v neznámý Japan). Masaki Kobajaši dotváří literární předlohu s citem a kázní, doplňuje ji o velmi zajímavou kompozici barev, jeho filmová řeč se vyznačuje zdrženlivostí. Režisér pracuje s nenápadnými efekty a jejich pomocí dává v souladu s Hearnovu spisovatelskou metodou tím působivěji vyniknout fantasknosti, v každé epizodě jinak laděné hrůzostrašnosti a prolínání reality se světem nadskutečna. Kwaidan je příkladem vynikající stylové jednoty jak v barevné kompozici, tak i ve střihové skladbě a v hereckých projevech.S nenásilnou jednotící myšlenkou obdobou orfeovského motivu a zlými následky násilného narušování světa zemřelých se dobře slučuje to hlavní, co pro západního diváka Kwaidan přináší, totiž zasvěcené, kultivované uvedení do staré a vzdálené kultury, jako se dochovala v lidových bájích.
    77%
    Dvoudílný japonský barevný širokoúhlý film Kwaidan režiséra M. Kobajašiho obsahuje čtyři strašidelné povídky. První dvě povídky Černé vlasy a Sněhový královna jsou uváděny pod názvem Kwaidan Černé vlasy (Filmový přehled 16/1967), druhá dvojice Muž bez uší a Šálek pod názvem Kwaidan Muž bez uší Kwaidan patří podobně jako Rašomon, k těm nemnoha filmům japonské produkce, které přibližují západní mentalitě vzdálený duševní svět, aniž ho zkreslují a přílišně zjednodušují. U Rašomonu je to dáno evropskou orientací autora literární předlohy Akuragawwy a samozřejmě i Kurosawovým tlumočením. V případě Kwaidanu postavil podobný most mezi námi a starobylým světem japonských bájí anglický spisovatel Lafcadio Hearn (1850-1904). Byl řeckého původu a po rušném životě zakotvil v Japonsku, přišel tam v roce 1891 jako dopisovatel amerického časopisu Harper´sMagazine.Sžil se s novým prostředím, stal se profesorem anglické literatury na tokijské universitě a přijal japonské jméno Jakumo Koizumi. Z hlubokého proniknutí do japonské civilizace vznikl velký počet povídek, románů i esejí, jejichž seroózností vzdálenou jakékoliv laciné exotičnosti se Lafcadio Hearn brzo proslevil v Evropě i Americe (již v roce 1911 vydalo Ottovo nakladatelství český výbor z jeho díla pod názvem Průhledy v neznámý Japan). Masaki Kobajaši dotváří literární předlohu s citem a kázní, doplňuje ji o velmi zajímavou kompozici barev, jeho filmová řeč se vyznačuje zdrženlivostí. Režisér pracuje s nenápadnými efekty a jejich pomocí dává v souladu s Hearnovu spisovatelskou metodou tím působivěji vyniknout fantasknosti, v každé epizodě jinak laděné hrůzostrašnosti a prolínání reality se světem nadskutečna. Kwaidan je příkladem vynikající stylové jednoty jak v barevné kompozici, tak i ve střihové skladbě a v hereckých projevech.S nenásilnou jednotící myšlenkou obdobou orfeovského motivu a zlými následky násilného narušování světa zemřelých se dobře slučuje to hlavní, co pro západního diváka Kwaidan přináší, totiž zasvěcené, kultivované uvedení do staré a vzdálené kultury, jako se dochovala v lidových bájích.

Cena za herecký ženský výkon

Cena za herecký mužský výkon

Cena za scénář

Zvláštní zmínka

Velká cena Vyšší technické komise

Zvláštní zmínka Vyšší technické komise

Cena FIPRESCI

Vítěz

Cena pro film pro mládež

Zlatá palma - nejlepší krátký film

Zvláštní cena poroty za krátkometrážní film

Třetí cena za krátký film

Vítěz

Cena OCIC

Vítěz