Finále Plzeň

Finále Plzeň 2008: nominace a vítězové

Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film

Vítěz
  • Tajnosti
    Tajnosti
    • HBO Max
    • Oneplay
    • Prima Plus
    • +2
    Julie (I. Bittová) má všechno. Úspěšného a pohledného manžela (K. Roden), zdravou a chytrou dospívající dceru (letošní jubilantka M. Issová), práci překladatelky, oddaného milence (I. Franěk) a teď dokonce i nový, velký dům, kam se celá rodina právě přestěhovala. Ale pod tímto zdánlivě spokojeným a klidným povrchem zatím odpočívají mnohá tajemství, která nebude možno skrývat donekonečna. Julie však nechce dělat zásadní rozhodnutí. Místo toho se vrhne do zcela nesmyslné mise. Když ráno ve zprávách zaslechne, že zemřela jazzová zpěvačka a klavíristka Nina Simone, kterou v mládí obdivovala, vzpomene si na dobu, kdy vše bylo jednoduché a kdy žádné hory tajností neexistovaly. Zcela iracionálně a přes protesty celé rodiny se rozhodne koupit si piano, na nějž jako malá hrávala. I když tím na první pohled od všech hlubokých problémů utíká, ukáže se, že tento jediný den, kdy opustí bezpečnou rutinu svého života a vydá se hledat vytoužený nástroj, převrátí její dosavadní život vzhůru nohama. A přesně tohle je někdy potřeba, aby člověk mohl začít znovu. (Česká televize)
    69%
    Julie (I. Bittová) má všechno. Úspěšného a pohledného manžela (K. Roden), zdravou a chytrou dospívající dceru (letošní jubilantka M. Issová), práci překladatelky, oddaného milence (I. Franěk) a teď dokonce i nový, velký dům, kam se celá rodina právě přestěhovala. Ale pod tímto zdánlivě spokojeným a klidným povrchem zatím odpočívají mnohá tajemství, která nebude možno skrývat donekonečna. Julie však nechce dělat zásadní rozhodnutí. Místo toho se vrhne do zcela nesmyslné mise. Když ráno ve zprávách zaslechne, že zemřela jazzová zpěvačka a klavíristka Nina Simone, kterou v mládí obdivovala, vzpomene si na dobu, kdy vše bylo jednoduché a kdy žádné hory tajností neexistovaly. Zcela iracionálně a přes protesty celé rodiny se rozhodne koupit si piano, na nějž jako malá hrávala. I když tím na první pohled od všech hlubokých problémů utíká, ukáže se, že tento jediný den, kdy opustí bezpečnou rutinu svého života a vydá se hledat vytoužený nástroj, převrátí její dosavadní život vzhůru nohama. A přesně tohle je někdy potřeba, aby člověk mohl začít znovu. (Česká televize)

Zlatý ledňáček za nejlepší dokumentární film

Vítěz
  • Občan Havel
    Občan Havel
    • HBO Max
    • Oneplay
    • Prima Plus
    • +6
    Celovečerní film Občan Havel režisérů Pavla Kouteckého a Miroslava Janka nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci uvidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči, poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sleduje i v situacích, kdy se dokáže pěkně rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. Ve filmu bude také konečně rozluštěno několik dlouholetých záhad české politiky – jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v životě Václava Havla, hrají ve filmu důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale i členové skupiny Rolling Stones. Diváci se mohou také těšit na všechny psy, kteří žili v blízkosti Václava Havla jako prezidenta. Režisér Pavel Koutecký začal film natáčet v roce 1992 a sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého nejzajímavějšího a největšího filmu se bohužel Koutecký nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení filmu ujal režisér Miroslav Janek. Časosběrný portrét prezidenta Václava Havla, který po Kouteckého tragické smrti dokončil Miroslav Janek, nahlíží mezi lety 1992 až 2003 do zákulisí měnící se porevoluční společnosti. Krouží kolem všednodennosti občana, jenž se z režiséra sametové revoluce stal protagonistou absurdního divadelního představení. Intimní svědectví o proměně Havlovy společenské role podává obraz disidenta ve vysoké politice jako relikt doby. S nastupující žraločí garniturou nového tisíciletí se z nositele naděje stává hromosvod společenské frustrace z nenaplněných očekávání, symbol nedosažitelného mravního ideálu, o který je třeba stále usilovat. (MFDF Ji.hlava)
    75%
    Celovečerní film Občan Havel režisérů Pavla Kouteckého a Miroslava Janka nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci uvidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči, poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sleduje i v situacích, kdy se dokáže pěkně rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. Ve filmu bude také konečně rozluštěno několik dlouholetých záhad české politiky – jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v životě Václava Havla, hrají ve filmu důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale i členové skupiny Rolling Stones. Diváci se mohou také těšit na všechny psy, kteří žili v blízkosti Václava Havla jako prezidenta. Režisér Pavel Koutecký začal film natáčet v roce 1992 a sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého nejzajímavějšího a největšího filmu se bohužel Koutecký nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení filmu ujal režisér Miroslav Janek. Časosběrný portrét prezidenta Václava Havla, který po Kouteckého tragické smrti dokončil Miroslav Janek, nahlíží mezi lety 1992 až 2003 do zákulisí měnící se porevoluční společnosti. Krouží kolem všednodennosti občana, jenž se z režiséra sametové revoluce stal protagonistou absurdního divadelního představení. Intimní svědectví o proměně Havlovy společenské role podává obraz disidenta ve vysoké politice jako relikt doby. S nastupující žraločí garniturou nového tisíciletí se z nositele naděje stává hromosvod společenské frustrace z nenaplněných očekávání, symbol nedosažitelného mravního ideálu, o který je třeba stále usilovat. (MFDF Ji.hlava)