mojmir.sedlacek
6 052 bodů •
9
Další počin Nuriho Bilge Ceylana, autora především velmi obdivovaného dramatu Tenkrát v Anatolii, patří k nejmonumentálnějším počinům letošního ročníku. Více než tříhodinový román o učiteli na tureckém maloměstě, který se chce dostat do lepší školy v Istanbulu, je rozmáchlou freskou mapující smýšlení současné (nejen) turecké společnosti. Promyšlenými dialogy plnými sociologických postřehů připomíná třeba dřívějšího karlovarského vítěze „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ a stejně tak se nebojí párkrát diváka i zaskočit. Dechberoucí dlouhé záběry se daří vypointovat a dílo celkově nabízí spoustu myšlenek k přežvýkání. Jeden z letošních vrcholů. „Nezvěte šťastným nikoho, kdo není po smrti!“