V Paříži se píše rok 2052 a Julie má dnes 80. narozeniny. Je spokojená a šťastná, jak krásný život zatím prožila a trochu si zavzpomíná. Najednou jí přepadne myšlenka, co by se bývalo stalo, kdyby ji tenkrát osud zavál jiným směrem. Od jejích sedmnáctých narozenin až do teď byl její život plný malých, ale zásadních náhod. Každý tento moment jí otočil osud o 180 stupňů. Co by se bývalo stalo, kdyby zapomněla pas, kdyby si stoupla v knihkupectví do jiné řady, kdyby tentokrát řídila skútr ona…? Byl její život plný náhod, nebo byla její cesta předem napsaná? (Bohemia MP)
Julie, co by bylo kdyby... je tím typem přemýšlivého filmu, který dokáže upoutat pozornost, potěší velmi dobrou kamerou, citlivě zvolenou klavírní hudbou i libozvučnou francouzštinou. Jenže nezůstane za nehty. Ale je tu ona zmíněná naděje, která možná ve finiši trochu lacině vybízí k dojetí, ale zároveň je silná jako mentolové bonbóny. V dnešní době jí určitě nepohrdnete.
Le Tourbillon de la vie
Julie, co by bylo kdyby…
