Pýcha a přemlouvání

Je to taková kombinace Pýchy a předsudku (2005) a Bridgertonových. Rozhovory hlavních hrdinů nejsou tak šroubované, není tu tolik intrik a klevetění, hlavní hrdinka svůj vlastní příběh vypráví jako když si s publikem povídá a nechybí ani modernější hudba v podobě skladby od britské zpěvačky Birdy, ovšem doplněná melancholickým orchestrem jako ze zmíněné Pýchy a předsudku. Jedinou nevýhodou je, že toho povídání s diváky je chvílemi až moc a příběh kvůli tomu postrádá větší poetiku, která dílům Jane Austenové tolik sluší. Navíc by díky tomu dostali i větší prostor další postavy (Frederick, pan Elliot nebo Frederickovi přátelé z námořnictva) a jejich sympatičtí herci, kteří ale i tak podávají slušné výkony. Zvláště pak Richard E. Grant v roli Annina otce, Cosmo Jarvis jako charistmatický Wentworth a šarmantní Henry Golding.