Benedetta (2021)

Paul Verhoeven stále umí! Stále dokáže točit filmy, které jsou svým obsahem kontroverzní, provokativní a nezavděčí se všem. Benedetta je výborným filmem ve kterém si divák sám může vybrat pohled na hlavní "hrdinku". Podvodnice, nebo mučednice? V tomto to Verhoeven nechává na vás. Po celou dobu chytře manipuluje s divákem a jeho očekáváním co se vývoje týče. Celkově na mě Benedetta působila jako komornější drama o zakázané lásce, kterých ale v posledních letech vzniká strašně moc. Jenže díky výborné režii a Virginii v hlavní roli patří snímek k tomu lepšímu co si můžete v daném žánru pustit.

Jakoby se na nás staří bardi domluvili. Benedetta zachází se symboly příbuznými těm, které přinesl Scottův Poslední souboj. V přímém srovnání se rival jeví vrstevnatěji, asi jako pastózní malba proti úsečné kresbě uhlem. Verhoeven už ovšem nekreslí tak břitce, přestože naturalističtěji, jak je mu vlastní. Provokuje sice už spíše jen rozkošnicky a použitá symbolika se díky produkci jeví plošší, ale výsledným sdělením se bohatšímu soupeři, troufám si říci, vyrovná – jsem proto hodně zvědavý, jak se poperou kasovně. Pro svou úspornost je mi nakonec Benedetta o chlup sympatičtější, ovšem dost dobře chápu, že tím půjde mnoha lidem proti srsti, přestože jde o jasně rozpoznatelný rukopis. Ale na rovinu, Elle mě pohltila a bavila více.