Filmy29. 4. 2024
Forrest Gump ve vesmíru a mezi kanibaly. Legendární film se vzdal nejšílenějších zápletekZajímavosti 12
- Jeptišky Benedetta a Bartolomea žijí v Itálii na konci 16. století, ale mají vyholené podpaží a zastřižené ochlupení.
- Po filmu Elle (2016) se jedná o druhou spolupráci Paula Verhoevena a Virginie Efira.
- Po filmu Elle (2016) se režisér Paul Verhoeven vrací ke spolupráci se scenáristou Davidem Birkem.
- Jedná se o druhý francouzsky mluvený film Paula Verhoevena.
- Ačkoli Paul Verhoeven doufal, že se mu podaří přesvědčit Isabelle Huppert, aby si ve filmu zahrála vedlejší roli, producent Saïd Ben Saïd 31. května 2018 na Twitteru uvedl, že se herečka k projektu nepřipojí.
- Na tiskové konferenci v Cannes Paul Verhoeven řekl, že ho k natočení Benedetty vedlo to, že "je o událostech, které se nějakým způsobem skutečně staly. Nesnažil jsem se dostat do nějaké ženské záležitosti, které bych nerozuměl. Rozuměl jsem tomu, protože mi ty ženy samy v knize vyprávěly, co dělaly." Přesto herečky Louise Chevillotte a Clotilde Courau uvedly, že film stále vypráví příběh z ženské strany. Chevillotteová řekla: "Ženy jsou zobrazeny komplexně. Na Paulových filmech se mi líbí, že ženy jsou zobrazeny v celé své složitosti, a tento film je ztělesněním tohoto přístupu." Courau dodal, že "feminismus je v něm díky Paulovu přístupu a citlivosti velmi patrný. Ve filmu se objevuje i živočišná stránka, která k člověku neodmyslitelně patří. Spolupráce s Paulem je obrovskou příležitostí. V jeho filmech neexistuje žádný úhel pohledu, nechává každého diváka, aby si osvojil svůj vlastní pohled."
- Po filmu Elle (2016) měl režisér Paul Verhoeven několik plánů na svůj další projekt. Dlouho zvažoval, že natočí film o Ježíši (podle své vlastní knihy "Ježíš Nazaretský" z roku 2008), ale poté, co nad tímto tématem strávil tolik času, od této myšlenky upustil. Místo toho přemýšlel o filmu o Jeanne d'Arc, kterou chtěl ztvárnit s podobnými vlastnostmi jako Ježíše, kterého studoval. Mezi další projekty patřil film o francouzském odboji a "Blahoslavená Panna", příběh odehrávající se v klášteře, který napsal Jean-Claude Carrière. Jelikož se mu film o Jeanne d'Arc nezdál realizovatelný, vybral si Blahoslavenou pannu, aby mohl využít mnoho témat, která chtěl prozkoumat ve filmech o Ježíši a Jeanne d'Arc. Jako předlohu si místo Carrièreova scénáře vybral adaptaci knihy Gerarda Soetemana "Neskromné činy" od Judith C. Brownové a název změnil na "Benedetta", když "Blahoslavená Panna" vyvolala pobouření mezi katolíky (kteří se domnívali, že tento termín by měl označovat pouze Pannu Marii). Na otázku Verhoeven souhlasil, že Benadettou tak trochu natočil svůj dlouho očekávaný film o "Ježíšovi", "pokud ovšem ten film o Ježíšovi ještě někdy nenatočím; pak lze 'Benedettu' považovat za předlohu".
- Proti severoamerické premiéře filmu na newyorském filmovém festivalu protestovali členové Americké společnosti na obranu tradic, rodiny a majetku. Protestující doprovázely dudy a nápisy "Proč ty nekonečné urážky Ježíše?" a "Důrazně protestujeme proti rouhačskému lesbickému filmu Benedetta, který uráží svatost katolických jeptišek". V Rusku byl film kvůli údajnému rouhačskému obsahu a propagaci homosexuality zcela zakázán.
- Ve filmu je spousta sexu a nahoty, ale režisér Paul Verhoeven uvedl, že herci sami sloužili jako "koordinátoři intimity"; vše bylo předem prodiskutováno a naplánováno, aby na place nedošlo k žádným překvapením. Všichni herci se v rozhovorech shodli na tom, že je to nijak nezaskočilo. Hvězda Virginie Efira se domnívá: "Sexualita je zajímavé téma. Není tolik režisérů, kteří by ji uměli natočit. Paul to ví od začátku a je to někdo, kdo se s tímto závažným tématem vypořádal úžasným způsobem. Nahota není zajímavá, když není zobrazena krásným způsobem, a to Paul nedělá. Když jsme se svlékali, všechno bylo velmi radostné." Daphne Patakia, která hraje sestru Bartolomějku, souhlasila: "Člověk zapomene, že tam jsou ta nahá těla. Mám dojem, že i v jiných Paulových filmech tyhle scény, kde jsou lidé nazí nebo se milují, no, mluví za vše." Patakia řekla, že neváhala ani vteřinu, když byla oslovena pro tuto roli. Přestože se v něm objevují milostné scény, které mohly být "trochu děsivé", "[Verhoeven] se mnou o milostných scénách okamžitě mluvil, takže jsem přesně věděla, jak budou natočeny." Paul Verhoeven se přidal: "Obecně platí, že když mají lidé sex, svlékají se, takže mě zarazilo, že se nechceme dívat na realitu života. Proč bylo zavedeno toto puritánství, je podle mého názoru špatně."
- Když v roce 1987 vyšla kniha Judith C. Brownové "Neskromné činy", scenáristu Gerarda Soetemana okamžitě zaujala a přinesl ji svému dlouholetému spolupracovníkovi, režisérovi Paulu Verhoevenovi, s nápadem zfilmovat ji. Soeteman napsal první verzi, ale kvůli problémům se scénářem a Verhoevenově rozbíhající se americké kariéře byl projekt odložen. O desítky let později se filmu na základě původní osnovy nakonec ujal producent Saïd Ben Saïd. Soeteman se však rozhodl zůstat bez titulků a nepodílel se ani na pozdějších přepisech Davida Birkeho a režiséra Paula Verhoevena, což zdůvodnil nespokojeností s důrazem na sexuální obsah filmu. Soeteman chtěl, aby film pojednával o boji ženy o moc ve světě ovládaném muži, ale byl zklamán tím, že Verhoeven mnoho těchto feministických prvků ve scénáři vypustil ve prospěch "pohrávání si s genitáliemi". Verhoeven se hájil tím, že výchozí román měl druhý název "Život lesbické jeptišky v renesanční Itálii" z nějakého důvodu a on měl pocit, že zobrazit tuto stránku Benedettina života explicitně a bez prudérních zábran je pro námět zásadní.
- Paul Verhoeven se na tiskové konferenci na festivalu v Cannes rozčílil nad tím, že jeho film je rouhačský. "Opravdu nechápu, jak se můžete rouhat něčemu, co se stalo. V podstatě nemůžete dodatečně měnit historii. Můžete mluvit o tom, že to bylo špatně nebo ne, ale nemůžete změnit historii. Myslím, že slovo rouhání je pro mě v tomto případě hloupé." Někteří kritici poukazovali na to, že na základě své odpovědi možná nerozumí definici slova "rouhačský".
- Natáčení skončilo v listopadu 2018 a film měl být původně uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 2019, ale v prosinci 2018 musel režisér Paul Verhoeven podstoupit operaci kvůli zranění kyčle, které utrpěl při natáčení v kopcích a při lezení. Postprodukce v Amsterdamu musela být odložena na červen 2019, aby měl čas se z operace zotavit. Následné komplikace způsobené léky proti bolesti však způsobily střevní neprůchodnost, která skončila život ohrožující perforací tlustého střeva; Verhoevenova manželka ho naštěstí vyzvala, aby šel do nemocnice včas. Verhoeven a producent Saïd Ben Saïd se dohodli na odkladu premiéry na rok 2020, aby se Verhoeven mohl zotavit a byl plně přítomen postprodukčnímu procesu. Verhoeven dodnes vděčí svému střihači Jobu ter Burgovi za to, ţe velkou část filmu dokončil sám, zatímco on sám se zotavoval a nemohl se zúčastnit. Nakonec celosvětová pandemie COVID-19 způsobila, že film byl odložen o další rok.
