martin-mickey-stusak
28 449 bodů •
9
V rámci sci-fi žánru naprosto fenomenální příběh s určitou myšlenkou velice impozantně natočený. Děj se odehrává v nějakém podzemním komplexu, kde dospívající dívku v naprosté harmonii života vychovává robot označující se za matku. A jsou tam jen tyto dva. Nikdo jiný. A vše funguje jak má. Dívka dostává patřičné vzdělání a nikde není vidět sebemenší chybička v systému. Jenomže pak se najednou venku objeví jiná žena podivně vypadající a dívčina zvědavost donutí ji pustit i přes zákaz matky dovnitř. A tímto skutkem dostane další vývoj událostí zcela jiný ráz. Vyvolávající otázky jsou postupně zodpovězeny a vše dojde až k šokujícímu odhalení. Myšlenkově, o charakteru robota v rámci pocitů a vůbec celkového emočního lidství, se nepřináší nic nového. Daný děj však přesto není nijak nezajímavý. Svou intelektuální a emoční vizí přináší sci-fi příběh s vysokým konceptem mající patřičnou ambici. Tempo je sice pomalé, ale rozhodně ne nudné. V průměru asi tak každých dvacet minut je nějaký zvrat či konflikt. Vizuální efekty jsou na nejvyšší úrovni a i hudební doprovod vše podkresluje tak, jak má. Snímek se brání lecjakých složitostí a drží se spíše jednoduchého schématu, což ale bohužel zapříčiňuje přílišnou předvídavost. I tak je nejen po vizuální stránce působivý.
Jsem matka
