Zelená kniha (2018)

Zelená kniha je v podstatě Řidič slečny Daisy, ale pochopitelně trochu jinak. Je to road movie o drsném chlápkovi, Taliánovi jak poleno se srdcem na správném místě a citlivém muzikantovi, který to má v hlavě v pořádku, ale nechce se smířit s tím, že pro ten svět tam venku je jen atrakce. Nechápu proč o tomhle filmu někdo říká, že je to pohádka. To ani náhodou. Mimochodem ve srovnání s BlacKKKlansmanem je tohle mnohem lepší film.

Herecký koncert Vigga Mortensena. Zahrál jednoduššího buranského grázlíka s dobrým srdcem s naprostou noblesou. Věřil jsem mu každé slovo a možná tomu přispěl i perfetkní český dabing a zvolení dobrého dabéra. Popravdě řečeno příběh mě zcela nepohltil, ale zpracování velmi dobré a hlavně jsem to hercům prostě věřil. Moc hezký snímek.

Viggo Mortensen pro mě zachránll celý film. Byl skvělý a uvěřitelný. Možná už jsem lehce alergický na "oscarový" kalkul a tím byl homosexuální trpící černoch v hlavní roli, který má hodně problémů sám se sebou a následně s celým světem. Ještě že nebyl židovského původu. Celý film byl jeden velký kalkul, aby to fungovalo. Bylo to vlastně ploché, obyčejné. Čekal jsem hlubší vnitřní rozpor. Začátek byl skvěle nahozen (hození skleniček do koše po doteku černochy), ale pak to bylo vše uhlazené, rozpor mezi hrdiny byl minimální a Zelená kniha hrála jen vedlejší roli, neřešilo se to nějak výrazně. Od problémů hned pryč, i to je i dnešní recept na úspěšné filmy.

Příběh o sociálních rozdílech mezi bílým jednoduchým ranařem a černým vzdělaným umělcem a to navíc v období 60. let na divokým jihu Ameriky. Příběh spíše jednoduchý a předvídatelný, kdy divák sleduje vznikající přátelství mezi hlavními hrdiny. Nejedná se o špatný film, ale nějak se nemohu ztotožnit s tím, že by to byl (podle výsledků letošních Oskarů) ten nejlepší snímek za rok 2018.

Hodně vtipných dialogů, konflikty nejdou na dřeň, naopak jsou pojaty sametově. Moc dramatu jsem tam nenacházela, spíš tu kultivovanou komedii. Samozřejmě občas něco zabolí, v jádru se totiž film opírá o reálně žijící osoby a dobové reálie (černoši nesměli u bílých na záchod, a obdobné „vychytávky“). Pokud je někde naznačena bída, nerve to srdce, spíš si člověk musí znovu přeříkat, že být tehdy černý, to byl dost průšvih. A to byl rok 1962. Kultivovaný, neprovokující film s připomenutím, že rasismus nebyl dobrý nápad. Jediným nedostatkem je malinko nadsazená délka.

V hlavní roli talianský Aragorn, který se chová jako kdyby byl neobjeveným synem De Nirova Jamese Conwaye? No to mi nemohlo ujít! Green Book je jedna velká pohodová jízda napříč jižními státy USA, která si bere do malíčku vážná témata ohledně tamějšího chování k černošské komunitě, ovšem zároveň si nechává dost místa na to, aby diváka fakt příjemně pobavila. Je to z velké části film o rasismu, ale necpe to divákovi vyloženě do chřtánu, což v dnešní době oceňuji. Vynikající scénář navíc posilňuje opravdu skvělý Mortensenův výkon, za který si tu nominaci víc než zaslouží. Podobně je na tom i Mahersala Ali, na kterého se už setsakramentsky těším ve třetí sérii True Detective. Dohromady tvoří zajímavou a sympatickou dvojku, která si sice ze začátku úplně nerozumí, ale postupem času si k sobě najdou cestu. Ano, zní to jako hrozný kýč. A vlastně i je. Ale je to tak hrozně příjemný, že to vlastně nevadí, obzvlášť i s ohledem na to, že to je podle skutečné události. Vtipné, zábavné, podmanivé. Plus slyšet mluvit Vigga tím typickým mafiánským dialektem, místo toho medového aragornovského hlasu, je prostě k nezaplacení.

nádherný herecký koncert obou pánů mortensena i Aliho. Viggo mě dokázal už tolikrát přesvědčit že je opravdu dobrý herec, škoda že ještě nedostal žádného oscara na rozdíl od Aliho, který má doma už dva plešouny na poličce. jsem zvědavý na jeho ztvárnění bladea...

Tvůrci česko-slovenského Tlumočníka by se měli podívat na Zelenou knihu, aby zjistili, jak se má točit road movie o dvou naprosto odlišných lidech, které společná cesta naučí jednoho o druhém víc, než by si dokázali představit. Viggo Mortensen musel spořádat spoustu jídla během natáčení a byl tak věrohodný, že jsem po asi šesti letech dostal pořádnou chuť na kyblík z KFC, mimochodem jedna z nejlepších scén celého filmu poukazující na rozdílnost obou postav. Mahershala Alí dostal podle mě nezaslouženě sošku za Moonlight a tentokrát možná nezaslouženě vyjde naprázdno. A je to velká škoda.

Velice krotký film, který mě sice nijak neurazil a řemeslně byl v podstatě bez chyby, ale ta nuda! Herectví velice dobré, především Viggo opět nezklamal, ale i přesto všechno, že šlo o formálně zvládnutý projekt, mám problém s nulovým přesahem, myšlenkovým vzduchoprázdnem, sázkou na jistotu, "uměleckým" konformismem, neochotou zpracovat věc osobitě, autorsky. Bohužel také ukázka toho, jaké filmy mají šanci u akademiků rozhodujících o tak významných věcech, jako je udělení Oscara. Ve smyslu další kariéry tvůrců, pro které je to většinou vstupenka do velkého světa, dnes už ne tolik prestižnosti ceny jako takové, která časem vyčpěla.

Film o rasismu, který můžu. Oběť rasismu, převzdělaný a humánní černoch, se v jistou chvíli ocitne v roli samotného rasisty a vlastně celý film tak nějak balancuje na hranici rasimus a snobismu svým jemným opovržením nad méně kulturně obohaceným svým okolím. Je to vlastně takový milý filmek plný krásného italského akcentu v angličtině. Nenudil jsem se. Díky.

Skvělé téma, které se do dnešní doby sedí jako poklička na hrnec.

Stále je mezi námi mraky skrytých rasistů i lidí, kteří mají předsudky na základě vzhledu a snad takové to filmy nám pomůžou tyto předsudky odstranit.

Za mě vynikající herecké výkony obou představitelů!

Příjemně lidský film, skvělé herecké ztvárnění obou ústředních postav, aktuální a silné téma odlišnosti hlavních postav a hledání cesty k sobě a vzniku jednoho netypického a přesto nebo proto silného přátelství - Zelená kniha je film který se vás dotkne a bude ve vás doznívat.

Výborný filmový zážitek. Smekám a jásám, že jsem mohl zas jednou shlédnout něco impozantního :) Dvojice postav se skvěle doplňovala, film měl šmrnc a spád. Úžasně vybalancované, co se týče vážnosti a humoru. Z kina jsem odcházel nadšený :-)

Oscarovka jak vyšitá. Jenže výborně natočená a hlavně velmi lidská a plná emocí. Občas mi to přišlo až příliš šablonovité a těžko uvěřitelné, ale u těchto rádoby životopisných filmu jsem si na to už zvykl. Každopádně všechny ceny zasloužené. Herecky naprostá paráda.

Ve své lásce ke vsemu obraz Farrelliho prisel zjevně pozdě na asi tak dvacet let - nyní je to standardem byt obvyklejsim, ostřejším, konkrétnějším a jednoznačnějším.
Ale musime rict nevim jaky byl ve skutecnosti Shirley ale jeho verze ve filmu dělá velmi silný a prekvapivy dojem.