Děsivé dědictví

70%

Komentáře a recenze 41

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 099 bodů
7
Není to tak dlouho co se v kinech objevila Čarodějnice a byl kolem ní ohromný poprask. Jedna recenze lepší než druhá a já byl po shlédnutí v naprostém šoku jaká nudná pitomost to byla. Něco podobného jsem upřímně očekával i od Děsivého dědictví. Trailery mne nechaly zcela chladným a recenze typu nejlepší horor posledních let mne akorát tak utvrzovaly v tom,že na mne nic extra nečeká. Obvykle to totiž bývá tak,že pokud se film líbí kritikům obyčejní diváci nadávají. Po shlédnutí jsem si nechal pár dní snímek uležet,abych si v hlavě urovnal myšlenky co si vlastně o filmu myslím. V první řadě bych pochválil kameru,která byla skvělá a bezchybná. Dále bych vypíchl herecký výkon Toni Collette,která tu hysterku zvládla na výbornou. Další věc,která se mi líbila je tísnivá hudba a mrazivá atmosféra s výborným budováním napětí. Snímek ač se o něm mluví jako o hororu moc hororem není a těch scén s mrazivou atmosférou je za celý snímek maximálně 5. Scénář je podle mne zcela obyčejný a nenabízí nic neviděného. Právě díky té kameře,hercům a hudbě je pro mne něčím víc. Ari Aster od začátku diktuje velmi pozvolné tempo vyprávění na které jsem přistoupil. O to více nechápu tu finální půl hodinu,která je trochu uspěchaná a zběsilá. Závěrečná pointa celého snímku mne nijak neoslovila. Suma sumárum nejsem zklamaný,ale k dokonalosti chybí pořádný kus.
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 234 bodů
7
Mysteriózní a silně psychologický příběh plný tajemství mající ohromnou hloubku v budování hrůzy. Ano, potenciál tohoto snímku je brutální psychologická hrůza jdoucí svým směrem. Tady nejde o žádné hektolitry krve, useknuté údy a další fyzické brutality. I když emocionální násilí se také objeví. Zde jde čistě o atmosféru a ta tu skutečně je. Jenomže scenárista jakoby nad scénářem tápal a v podstatě nevěděl, jak s tím jako celkem naložit. Psychologické filmy jsou vždy těžko uchopitelné a nejinak je to u tohoto. Když si vezmeme různé souvislosti daných událostí, jeden k druhému jako by neměl žádnou váhu. I tak náhlý nečekaný obrat ke konci překvapí. Mnoho okolností však zůstávají nevysvětlené. Samotný konec to tedy nakonec celé nepříjemně zazdil, což je škoda.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 395 bodů
8
Ze začátku je ta hororová sošnost až legrační, protože si ji film ještě nezasloužil - ale jakmile se rozjede, splatí všechny dluhy. Trpí mírnou "překonceptovaností", kdy je za vším vidět snad až moc rozmyslu - ale jinak jsem si to užil mnohem víc než další mainstreamové horory poslední doby - rozhodně víc než To a Tiché místo. Táhne to i ústřední trojice herců, jejichž vedení a výkony jsou ve svojí žánrové vypjatosti perfektní.
kunafix
kunafix
20 042 bodů
8
Děsivé dědictví aneb kurvahošiaufwídrzen. Tady si někdo libuje ve hmyzu, larvách a červech. Ale nemůžu než s tím souhlasit - já je taky nesnáším, takže do hororu to patří, obzvlášť když je takhle naturalisticky zpracovaný a má tak hutnou atmosféru. Podle mě by si tohle zasloužilo nějaký pre nebo sequel. Obzvlášť po posledních 5 minutách... Ari Aster mě nejdřív zaujal svým vynikajícím Slunovratem, ale tohle se také nemá vůbec za co stydět. Potěšilo.
hanys_
hanys_
18 771 bodů
6
Asi tu sedí označení "artový horror". Je to takové dost depresivní (ten koníček Toni Collette byl krásně bizarní), nepomáhá si to lacinýma lekačkama a i přesto to pocuchat nervy rozhodně umí. Na druhou stranu se ta druhá půlka dost vleče a zjištění 50x viděné zápletky taky moc nepotěšilo.
Sheldon
Sheldon
16 069 bodů
9
Děsivé dědictví je povedený intenzivní film. První střih měl přes 3 hodiny a upřímně si dovedu představit, že by ten fungoval i v takovéto na dnešní dobu hodně přepálené délce. Dvě hodiny jsou ale tak akorát a poslední půl hodinku z paměti už nikdy nevymažete. To vám slibuji a zároveň mi nenadávejte, že jsem vás nevaroval. Mimochodem ten zvuk je děsný, však z traileru víte o čem hovořím.
lamps
lamps
15 251 bodů
7
Přestože hodně oceňuji netradiční vedení pozornosti a minimum mainstreamových vložek, mám k tomu výhrady. Práce s tempem je prostě špatná a v neadekvátně nastavené délce trčí řada prázdných scén, které mají velmi omezenou výpovědní hodnotu. V závěrečné půlhodině se pro změnu děj náhle roztočí na plné obrátky a depresivní portrét rodinné tragédie zcela ustupuje hororovým hodům a košatému vysvětlení celé zápletky (osobně jsem v tom měl velkej guláš). Na druhou stranu je obdivuhodné, jak Aster dokáže nejprve maskovat stagnaci děje soustavně hrající nepříjemnou hudbou a vizuálními hrátkami s prostředím, potažmo jak bravurně zvládá skutečně napínavé či sugestivní sekvence, kterých je sice málo, ale o to více zapůsobí (hlavně proto, že divák musí zapojovat vlastní představivost). Přesto mě ale stále trápí příběh, v němž zkrátka zůstává až moc otazníků a podivností, abych se mohl tou unikátně budovanou atmosférou nechat bezstarostně unášet. Možná po dalším zhlédnutí přehodnotím, zatím není zbytí..
sabule
14 227 bodů
8.5
Dobrých a kvalitních hororů není nikdy dost a tento se opravdu povedl a scénář je hodně neokoukaný a zajímavý.Do filmu se podařilo skloubit hlavní postavy tak,že vypadají dosti upřímně a hlavně hysterická matka se velmi povedla a to nemluvím o asi nejošklivějším dítěti,které jsem v hororu viděl a které, chudák, si to pěkně odnese.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
6
Nejtěžší žánr ze všech se opět hlásí, tentokrát v podobě Děsivého dědictví. Tento horror je celovečerním debutem režiséra a scénáristy Ariho Astera a já mám pocit, že talent v něm je. Sice mu je teprve 32 let, je ale vidět, že má pevnou režísérskou ruku a ví co chce na plátně předvést. Jakmile jsem ale po recenzích adorující horror roku čekal strašnou pecku, zůstal jsem ve výsledku vlastně celkem zklamaný ale pořádně. Děsivé dědictví je sice horror ale ne klasický horror, který si divák pod tímto jménem představí. Chybí jakékoliv litry krve či lekačky a většina strašení vychází z chování postav a jejich vztahů. Ty postavy jsou napříč filmem tak psychicky v prdeli, že jim prostě ujedou nervy a jsou schopní na sebe řvát a nahlas říct co si o sobě myslí. Tento fakt je sice na jednu stranu fajn, na druhou stranu tím ale chybí navázání jakéhokoliv vztahu k postavám. Totiž takhle: Hlavní postavy tvoří čtyřčlenná rodina- matka výtvarnice, otec psychiatr, syn středoškolák a dcera, která je tak trošku jinde. Nejlépe ztvárněnou postavou je přitom matka v podání Toni Collette, která se několika scénami prořve. Na druhou stranu i když jde sice o starostlivou matku, občas se dá až žasnout nad tím jak se jako matka chová. Dá se dostatečně tvrdit, že na své vlastní děti vlastně kašle a jakmile začne jít do tuhého začne se najednou projevovat. Trpí však přitom psychickými záchvaty a divák si s ní těžko rozumí. Pak je tu otec v podání Gabriely Byrneho, který je sice výrazně sympatičtější, zato ale ne dost výrazný. Syn v podání Alexe Wollfa je na tom asi nejlíp, jelikož Wolff v několika scénách předvede, že na to má a především scéna kdy se zraní do krve je hrozně silná. A pak je tu ta malá, podivná dcera v podání Milly Shapiro, která je- zvláštní, děs nahánějící a velice iritující postava. Ten film je zvláštní, ale pořád řemeslně dostatečně zvládnutý. Navíc film postupným směřováním více řádí páku a i když je to co se na plátně občas objeví už opravdu moc, film vlastně perfektně utíká. Především konec kde vše do sebe zapadne (tedy skoro vše,pořád mi dvě věci po shlédnutí filmu nesedí) je na takové úrovní šílenosti, že si řeknete, že musel přijít z hlavy šílence... nebo génia. Občas sice objeví scény, které jsme mohli vidět i jinde, jsou ale natočeny tak zajímavým, neokoukaným způsobem, že vlastně také nenudí. Kamera je fajn, hudba pěkně duní.... po všech těch stránkách vlastně dobrý. Ty postavy jsou ale opravdu nesympatické a pořád jde o film, který je sice oukey ale myslím, že na to aby dokázal diváka udržet v sedačce na více shlédnutí, je prostě těžce uchopitelný a navíc především ke konci opravdu WTF. Pořád jsem se ale bavil, herecké výkony byli povedené (i přesto, že ty postavy jsou téměř nevýrazné) a hudba skvěle funguje do horroru. Horror roku sice z tohohle filmu není, je ale vidět, že horror zase uchopil někdo s jiným pohledem.... a nenudí se na to dívat.
hrumsrt
hrumsrt
9 869 bodů
6
Ambiciózní studio A24 a jeden z jejich dvorních tvůrců Ari Aster představují svoji první celovečerní spolupráci, kterou započínávají svoji šňůru hororů, která přetrvává dodnes a čítá již celkem tři filmy.. Pro Astera jde navíc o jeho celovečerní debut a jednoznačně jde o pokus najít kompromis mezi uměleckým a mainstreamovým pojetím hororového žánru.. A kde se příběh soustředí na psychologii postav, či objevující tajemství rozhodně všednímu divákovi tolik po chuti být nemusí, toho naopak uspokojí všechny včleněné hororové prvky, které jsou ale limitovány honosným pojetím celého filmu, kde tvůrci chtějí dokázat, že mají pod čepicí.. Neříkám, že jsem nenáročný divák, avšak i přesto ocením jinačí a prostší pojetí žánru, než je tohle... Děsivé dědictví je nepříjemné ve svých nesympatických postavách, kterým nemám nutkání fandit a naopak si přeji, aby byl jejich osud, co nejbolestivější.. Několikrát se daří zabrušovat do samotného rodinného uskupení, kde se nám každá z postav poodkrývá svým nejhorším možným způsobem, ale stejně to má pořád daleko k strašení.. Po vzoru Zrádného srdce od Edgara Allana Poea si scénář hraje si pocitem provinění, který nedá postavám spát a vměstnává je tak do řady psychicky nepříjemných situací, ale všechny mají hodně daleko od strachu.. I když nepříjemně dusivý soundtrack odvádí při tvorbě atmosféry excelentní práci, pořád to není, pro co jsem si přišel... Počkat, vždyť ty lekačky tam jsou, jen musíš vydržet než se příběh rozjede... Ale kdeže, tohle nemůžu po tolika letech a zkušenostech s hororovým žánrem brát jako evoluci.. A škoda, že má nejvíce hereckého prostoru postava synka, který mě přijde projevem nejtuctovější... 60%