Skrytá čísla (2016)

Skrytá čísla je nový počin stále zajímavějšího režiséra Theodora Melfiho, který natočil Miluj bližního svého s Billem Murraym a už je tady s další člověčinou, která láme rekordy a přestože se vyhnula kinům, jde alespoň na domácí trh a to je moc dobrá zpráva pro normální lidi, co mají rádi dobré a kvalitní divácké filmy. Jedním z producentů filmu je slavný muzikant Pharell Williams, který je autorem titulní písně k filmu. Ostatně soundtrack k filmu je naprosto skvostný, stejně jako naprosto bezchybná je dobová výprava a kostýmy. Skrytá čísla jsou zkrátka skvělá podívaná oro oči a uši a nenechte si jí ujít.

Fascinující pohled do skutečného života několika schopných žen zde tvoří pouze rámec příběhu o rasismu sahajícím daleko do 20. století. Americkém rasismu, o němž se poslední dobou dozvídáme díky kinematografii stále více. A i když zde nikdo nikomu nevytlouká zuby sekáčkem a nenechává nikoho trhat psy, kilometrová cesta na záchod je podle mě podobně ponižující. Zde se ovšem autor nespokojil jen s vykreslením rasismu a segregace - jak tomu vznešeně říkala americká veřejnost, zaměřil se i na postavení ženy ve společnosti. Navzdory těmto tématům se mi však zdál snímek nudnější, než jsem původně čekal. Možná to na druhý pokus zlomím, ale ponejprv pouze 85.

Těžký život černošek, které NASA opravdu potřebovalo a bylo kvůli boji s Ruskem ochotné přistoupit i k rasové rovnoprávnosti a měnit zaběhnutá pravidla. Moje očekávání tohoto filmu bylo mnohem větší, ale film nenudil a celkem pobavil.

Klasický film pojednávající o rasové nerovnosti, pro který si tvůrci tentokrát vybrali příběh tří černošek, které vypomohly dostat muže do vesmíru a nikdo o nich vlastně ani neví. Obsazení snímku je velmi dobré, především pak hlavní trojky a jejich "pokrokového" šéfa. Chválím také hudbu, která skvěle podtrhuje atmosféru, Zimmer opět zaválel. Jednotlivé skladby sice nejsou nijak revoluční, ale také to není snímek, kde by byla taková hudba třeba. Velké plus dávám pak za originální přístup k tématu, které tentokrát není podáno tak depresivně jako obvykle, ale spíše s nadhledem. 80%

Moc hezký film, který zajímavě popisuje situaci černošské populace v šedesátých letech 20.století a taky, že nic není nemožné. Na životopisný film je příběh odvyprávěn poutavě a bez zbytečných scén. Film doplňuje fantastickou hudbou skvělý Hans Zimmer.