Z Paříže do Paříže (2017)

Dobrodružství židovského chlapce a jeho bratra během útěku před nacistickou perzekucí v okupované Francii. Autobiografický román francouzského židovského autora Josepha Joffa pod názvem v českém překladu ´Pytlík kuliček´ byl již jednou zfilmován a to v roce 1975 a tak se jedná o nové filmové zpracování či remake toho původního. Jak si kdo vybere. Že český distributor klasicky zvolil český distribuční název odlišný od originálu už snad nikoho nepřekvapí. Česko mělo tu čest, že se filmovalo na jeho území. Příběh je v podstatě žánrově rodinný a tak se tvůrci vymanili od skutečně hrůzných, vyloženě krvavých a nesmírně brutálních scén. Chování nacistů je tedy takové, aby bylo vhodné i pro starší dětské diváky, kteří již o této době něco znají. Dramatizace je i přesto na úrovni a která je skvěle podpořena výbornými hereckými výkony nejen hlavních dětských představitelů. Příběh plný emocí v žádném případě nenechá na pochybách. Pronásledování židovských dětí a jejich utrpení v době 2. světové války se už opět začalo vytrácet z povědomí současného lidstva a tak je dobře, že se francouzští tvůrci k takovémuto tématu vrátili a tyto skutky opět vynesli na výsluní k připomenutí.

Z Paříže do Pařížě, je pohled na válku očima dvou malých kluků, kteří musí skrývat svůj původ a víru, aby se mohli znovu setkat se svou rodinou, jedná se o skvěle natočené drama z okupované Francie nacistickým Německem. Hlavní představitelé, tedy především dvou malých bratrů byli skvělé vybráni pro své role a v určitých momentech se objeví i Christian Clavier, a i Marek Vašut (který mě velmi překvapil a jeho přítomnost v této miniroli mě velmi potěšila). Film má velmi silný příběh, který je podáván z dětského pohledu, bohužel však podobných příběhů je již natočených více a film víceméně nemá čím překvapít. Ale i přesto je to velmi pěkný francouzský film.