
Hatori Hanzo
823 bodů •
0
Film "Můj sextortion deník" je dokument, který se snaží přiblížit divákům problematiku sexuálního vydírání prostřednictvím osobního příběhu filmařky Pati. Bohužel, tento pokus o inovativní zpracování selhává na několika úrovních.
Vizuální stránka filmu působí značně odfláknutě. Celý snímek je natočen záběry z telefonu a počítače, což má pravděpodobně evokovat autenticitu a vtáhnout diváka do děje. Výsledkem je však odpudivá kvalita obrazu s malým poměrem stran a roztrojenou obrazovkou, což spíše odvádí pozornost a působí rušivě. Tento styl působí jako neúspěšný pokus zaujmout moderního diváka zvyklého na krátká videa.
Scénář filmu je dalším slabým článkem. Příběh je vyprávěn prostřednictvím textových zpráv mezi hlavní hrdinkou Patricií a jejími přáteli, což je formát, který rychle omrzí. Dialogy jsou plné zkratek, emotikonů a internetového slangu, což může působit autenticky, ale ve výsledku je to spíše otravné a brání hlubšímu vcítění se do postav.
Emocionální rovina filmu selhává také. Ačkoli se snímek snaží vyvolat soucit a porozumění pro situaci hlavní hrdinky, její charakterizace je natolik plochá a nesympatická, že je těžké s ní jakkoli soucítit. Místo toho ve mně vyvolávala frustraci a nepochopení pro její jednání.
Celkově film působí jako zbytečně natahovaný a jeho poselství by bylo možné sdělit v desetiminutovém youtube videu. Snímek postrádá hloubku, kvalitní zpracování a schopnost skutečně oslovit diváka. Pokud bylo záměrem tvůrců přiblížit problematiku sextortion širšímu publiku, tento film tuto úlohu rozhodně nesplnil
Vizuální stránka filmu působí značně odfláknutě. Celý snímek je natočen záběry z telefonu a počítače, což má pravděpodobně evokovat autenticitu a vtáhnout diváka do děje. Výsledkem je však odpudivá kvalita obrazu s malým poměrem stran a roztrojenou obrazovkou, což spíše odvádí pozornost a působí rušivě. Tento styl působí jako neúspěšný pokus zaujmout moderního diváka zvyklého na krátká videa.
Scénář filmu je dalším slabým článkem. Příběh je vyprávěn prostřednictvím textových zpráv mezi hlavní hrdinkou Patricií a jejími přáteli, což je formát, který rychle omrzí. Dialogy jsou plné zkratek, emotikonů a internetového slangu, což může působit autenticky, ale ve výsledku je to spíše otravné a brání hlubšímu vcítění se do postav.
Emocionální rovina filmu selhává také. Ačkoli se snímek snaží vyvolat soucit a porozumění pro situaci hlavní hrdinky, její charakterizace je natolik plochá a nesympatická, že je těžké s ní jakkoli soucítit. Místo toho ve mně vyvolávala frustraci a nepochopení pro její jednání.
Celkově film působí jako zbytečně natahovaný a jeho poselství by bylo možné sdělit v desetiminutovém youtube videu. Snímek postrádá hloubku, kvalitní zpracování a schopnost skutečně oslovit diváka. Pokud bylo záměrem tvůrců přiblížit problematiku sextortion širšímu publiku, tento film tuto úlohu rozhodně nesplnil





