Tenhle film je katastrofa ani jsem neměla sálu ho dokoukat do konce. Taky jsem čekala více , když o tom pořád mluvili v televizi a i něco vyhrálo nevím co ani nechci.
Pan Menzel se nechal strhnout moderní vlnou vztahovejch ptákovin a natočil ještě větší blbost, než jsme nedoufali. Nevěřil bych, že to řeknu, ale zlatý Babovřesky.
V kině jsem se nudila. Zůstala jsem jenom proto, že partnera to celkem bavilo. Ovšem na tom, že ten film slabší a hovořit v jeho případě o Oskarovi je směšné, jsme se shodli oba.
Jiřího Menzela si nesmírně vážím, protože za svůj život stačil stvořit celou řadu pro mě nezapomenutelných snímků. Ovšem Donšajni se k nim rozhodně nepřidají, ale zařadí se po bok Zlatého dna a Čokoládových čmuchalů, tedy k těm méně povedených kouskům jeho tvorby. Na filmu je vidět, že si pan režisér na stará kolena chtěl udělat radost a natočit si film společně s celou řadou pohledných (nahých) mladých dívek i krásných dam. Ovšem příliš už nebral ohled na diváka, mě osobně totiž příliš nepotěšil. Navíc nejsem ani příznivcem opery a místy mi zpěv až trhal uši. Těžko říct, komu bych mohl film doporučit, cílová skupina mi uniká, takže nedoporučuji asi nikomu... Nechám na Vás, jestli se do tohoto snímku, ať už z jakéhokoliv důvodu, pustíte, ale já se na repete rozhodně nechystám…
Kdybych dala na hodnocení "kolegů", přišla bych o krásný film. Menzel nezklamal. Mě nikdy! A ani tady. Ta poetika je nepřenositelná. To se musí vidět, zažít.
