martin-mickey-stusak
28 549 bodů •
4
Renato Pozzetto v jedné z hlavních rolí, o kterou se dělí s Adrianem Celentanem, vytváří charakterní dvojici s téměř bratrským přátelstvím, ať se děje cokoli. Láska k autům, láska k ženám a nejrůznější osudové strasti. Vzájemné bilancování všeho dění vychází najevo až do chvíle, kdy se jeden z nich zamiluje. Svým způsobem jde v konečném důsledku o smutnou komedii, která nesází na blázniviny a ztřeštěnosti, ale především na karikaturu, z níž vtipné situace jaksi přirozeně vyplývají z okolností, což pro dnešní dobu vede k tomu, že zub času takto prezentovaný humor nahlodal. Pro fanoušky italských komedií je film možná něco jako kult, pro ostatní se bohužel stal spíše nudou. Jednoduché, v dnešním měřítku obzvlášť, sexistické vtípky nefungují, mnohé dialogy nedávají smysl a mimiky už jsou na dnešní dobu, kdy je humor zcela někde jinde, naprosto nesrozumitelné. Ono když oba, coby fanoušci aut, o ženách jako o autech také mluví… Jako třeba, že má hladké pneumatiky, nebo že potřebuje předělat elektrickou soustavu, či že má prasklý tlumič, no, pro současnou mladou generaci hodně těžký kalibr. Z nostalgie se film užít dá, ale jen jako ponurý odpočinkový film se vzpomínkami na dávná 80. léta minulého století. Nic víc, nic míň.