Krvavý trůn

Jste-li mezinárodně uznávaným režisérem nejslavnějších japonských filmů jako Sedm samurajů či Tělesná stráž, nemusíte mít nutně na růžích ustláno. Akira Kurosawa natočil v letech 1950 až 1965 mnoho kanonických filmů, avšak následně jej japonský průmysl začal považovat za zastaralého. Do roku 1980 tak vytvořil jen tři snímky, nemohl sehnat financování a pokusil se o sebevraždu. A poté natočil Ran, své poslední mistrovské dílo inspirované Shakespearem a také životem feudála Mori Motonariho z 16. století. Nejdražší japonský film své doby tento týden míří díky společnosti Pannonia Ent. do českých kin a stále je na něj radost pohledět, přestože vzešel z Kurosawovy bolesti a pojednává o lidské vypočítavosti, krutosti a smrti.

Akira Kurosawa, jeden z nejproslulejších filmových tvůrců historie, točil převážně samurajské příběhy z dob feudálního Japonska. Z jeho filmů zohledňujících problémy současného světa vyčnívá detektivní drama Nebe a peklo z roku 1963. Kurosawa v něm adaptoval americkou knihu o únosu dítěte a milionovém výkupném, již vztáhl na sociální napětí a rozdílné životní podmínky v tehdejším Tokiu. Překvapivě vystavěný snímek, který řeší morální a společenské příčiny zločinu a trestu, zůstává formálně nejprogresivnějším režisérovým dílem.

Jan Žižka se od středy probíjí hordami nepřátel v historicky nejdražším českém filmu, jehož půlmiliardový rozpočet pomohl oživit tuzemské reálie přelomu 14. a 15. století. Středověké kulisy a s nimi spojené příběhy jsou pro světové filmaře dlouhodobě lákavé a výpravy do doby, kdy dosažení dospělosti bylo vzhledem k všudypřítomnému násilí či morovým ranám ošemetné, vidíme na velkých plátnech nebo na streamu každoročně. Připomeňme si tedy deset spíše zapadlejších a přehlížených titulů, jimiž se středověk ve vší jeho znepokojivosti a nebezpečí podařilo oživit autenticky.

Nová filmová adaptace jedné z nejslavnějších her Williama Shakespeara na sebe přitahuje hodně pozornosti. Ať už formálními kvalitami nebo obsazením černošských herců do rolí, které z pohledu předlohy i historie náleží bělochům. The Tragedy of Macbeth v prvé řadě nabízí hutné prolnutí divadelní a filmové řeči, a ačkoli v nekonečné sérii shakespearovských adaptací nenabídne revoluční dramatický impuls, tento skvěle obsazený a nasnímaný film skýtá dost pozoruhodných aspektů.

Tvorba Akiry Kurosawy patří mezi nejznámější ve světové kinematografii, ovšem spousta jeho snímků vznikla díky pomoci japonského scenáristy, který svým talentem slavnému režisérovi padl do oka.