martin-mickey-stusak
28 483 bodů •
8
Jeden z několika snímků úspěšně navazující na hitchcockovský fenomén Psycho“ (1960). Pojítkem je narušený stav mysli, pro společnost nebezpečného jedince, vzniklý určitou událostí. V tomto snímku onu událost uvidíme hned na začátku a asi nebude nikoho, kdo by zrovna u takové scény neměl pochopení. Lecjakou hrůzu to ale zase až tak moc nevyvolá, byť to svou atmosféru má. Správně hitchcockovskou. Následuje však romantické melodrama milostného trojúhelníku, čímž se vytváří pocit, jakoby se znenadání skočilo do jiných žánrových vod. Psychothrillerové dějství se však ke konci přece jen dostaví. Chce to jen mít diváckou trpělivost. A byť vše vizuálně vypadá krásně, nehty si u toho nikdo zrovna kousat skutečně nebude. Nakonec, u Hitchcockových filmů už dávno také ne. Každopádně práce s kamerou je ukázková. Co záběr, to mistrovský obrázek. Navíc převládající exteriéry francouzské riviéry povyšují pocit klidu teplého slunečného dne. Určitá ponurost z toho ale i tak lstivě vyzařuje. Buď, jak buď. Scénář je napsán krásně a i přes nesmělé nedostatky také krásně natočený. Největší chybou je u milostného trojúhelníku absence vzájemné chemie. Zkrátka jim to nelze uvěřit. Na druhou stranu to zase na šedesátá léta po herecké stránce není nijak ojedinělé. Každopádně pro fanoušky Alfreda Hitchcocka jistojistě jasná volba.