Vychechtaná komedie. Náš humor, který pobaví i bez vulgarismů a zákeřností.
Tenhle film baví už další generaci a lidi se k němu rádi vrací. Já za sebe mohu říct, že se k němu
vracím ráda.
Když jsem byla mladší,tak v mých očích byl právě tento díl ten nejslabší. No v průběhu let jsem na to ale změnila názor a našla ve snímku tolik skvělých vtipů,scén a postav,že jsem začal brát právě Slunce Seno Erotika na stejnou úroveň jako předchozí díly.
česká klasika, ráda se k tomuto filmu vracím. Neurazí nenadchne, ale vždy pobaví. Při každém shlédnutí se ráda těším na venkov, na který se ráda vracím. Scéna s panem Lábusem je geniální stejně jako jeho herecké výkony. Troška v roli režiséra tohoto filmu.
Dnes již klasika z prostředí českého venkova. I když se v televizi opakuje pořád dokola, tak se na ní dívat pořád dokola a dokola :) Herecké výkony jsou dokonalé na Oskara to není, ale na pobavení při špatné náladě to je :) Prostředí Jižných Čech je nádherné.
Slunce, seno, erotika bývá často opomíjená a považována za nejslabší díl s čímž nesouhlasím. Ono i zde je tolik legendárních hlášek,že to nesežere slušný čas je všechny vyjmenovat. To vše je navíc okořeněné vůní Itálie,která v předchozích dílech chyběla.
Škoda, že trilogie nemůže mít jen dva díly – kdyby tento film nevznikl, odešel by v mých očích Troška od tématu „o sousedech a pro sousedy“ nejen se ctí, ale i se slávou. První dva díly trilogie dokazují, že Troška umí z hovna uplést bič a udělat i bez příběhu a pod stranickou cenzurou filmy, ke kterým se člověk rád stále vrací, byť drobnosti (jako hromadná rvačka na závěr „Slunce, seno a pár facek“) jsou určeny jinému divákovi než mně. U toho vždy vzpomenu, jak Werich říkal – „je dobré mít v představení pár kamenů, takových dlaždic, po kterých blbec za představením kulhá“. „Slunce, seno erotika“ nemá z nábojů prvních dvou dílů nic, jako by je tvořil někdo jiný. Je sice pravda, že dobře zvládnutých srandabezpardonu pohledů na „to jsme my, takoví jsme byli těsně po revoluci“ je jak šafránu, napadá mě vlastně jen „Kurvahošigutntag“. Ale stejně je to zklamání, podle mého soudu měl Troška na víc. Že to asi nebude pravda, dokazují pak Kameňáky, pro mě naprosté dno filmu, ale o tom jinde. Drobnosti, jako třeba naprostá nevěrohodnost postavy Dejdara a jeho kámoše a vlastně většiny italských scén, už by byly jen nadáváním na kreténka. Jen se člověk musí srovnat s tím, že otec dvou krásných dětí umí zplodit napotřetí fakt takového kreténka, jakým „Slunce seno erotika“ je.
