Syntagma

Tělo, a zvláště pak „ženské tělo“, se často stává středobodem otázek původu, vztahů subjektu a objektu, politického odporu a sexuality. Pojem „řeč těla“ od Valie Exportové představuje ironický vztah k těmto otázkám, který si uvědomuje „konec těla“, nebo alespoň konečný rozchod se způsobem, jakým ho chápeme jako biologickou, existenciální nebo metafyzickou entitu. Exportová se odpoutala od jakékoli představy jednoty – ať už těla, prostoru nebo času – a vstoupila do fragmentovaného světa zdvojování a odlišnosti, který je uvězněn v reprezentaci.