„Pokud bude umělá inteligence dobrá, jsme bez práce." Český dabing nemá na růžích ustláno

Pandemie covidu-19 přinutila všechna průmyslová odvětví značně polevit ve svých službách. Lidé zůstávali díky vládním opatřením doma, ale také byli často nezaměstnaní. To se samozřejmě týkalo i filmového průmyslu a s ním spojeného odvětví – dabingu. Z neradostného období vytáhly dabingová studia právě nové služby, které se přizpůsobily současným diváckým potřebám.

Kulturní instituce se vyvíjejí stejně jako její publikum. Jednou z věcí, která ovlivnila život filmových a seriálových fanoušků jsou streamovací služby. Ty nabízejí divákům široký výběr filmů a seriálů a nabídka začala pomalu přesahovat poptávku. Diváci už nejsou odkázaní na omezený počet filmů, které jim nabídne česká distribuce či televizní vysílání, mohou si vybrat z nepřeberného množství. Například streamovací gigant Netflix, první platforma svého druhu, vydá ročně cca 700 filmů a seriálů. V dobách pandemie, kdy byla návštěva kina prakticky nemyslitelná, skýtaly streamy možnost ponořit se do pestré nabídky filmů a seriálů, a před jejich spuštěním bylo potřeba naplnit jejich databáze obsahem. To byla pro dabingová studia nejen pracovní příležitost, ale také možnost se posunout a navázat komplexnější obchodní vztahy.

Objem audiovizuálního obsahu stále roste, což znamená určitý nárůst práce i pro dabéry. Práce dabérům přibývá především při spouštění streamovací služby, kdy musí společnost představit stránky překypující obsahem v několika zvukových verzích. Zároveň streamovací televize zadávají náročnější zakázky, zejména z hlediska reprodukce zvuku. Podle ředitele barrandovského dabingového studia Lukáše Krpaty se ale obtížnost zadání odrazila na ceně a streamovací služby nastavily finančně férové podmínky. 

Navíc si poskytovatelé streamovacích služeb poradili i s další pohromou – stávkou hollywoodských herců a scenáristů, která se udála minulý rok. Internetové platformy se proto zaměřily na země, které stávce nepodléhaly, a tak dabingová studia získávala zakázky na evropskou a asijskou kinematografii. 

Dabing titulů ze streamovacích služeb přitom podléhá určité kontrole kvality. Hlídá se casting, přesnost dialogů i to, zda mají dabované repliky stejnou zvukovou linku, třebaže v české verzi nemusí sedět tón k dialogu. „Kontrola kvality našeho dabingu probíhá například v Indii, přičemž komunikujete současně o projektu s partnerem v Los Angeles a Londýně. Je někdy složité argumentovat spornou věc se člověkem, který nerozumí češtině. Stejně tak si streamy potrpí na unifikované výstupní normě. To je nejčastější kámen úrazu, jelikož každá řeč má svou jedinečnou duši, charakteristiku a specifika, která ji odlišují od těch ostatních.  Na druhou stranu mají některé streamy lokálního schvalovatele, s nímž se to dá řešit,” dodává Krpata. Zároveň je zde požadavek nadabovat i zadní plán. To znamená, že pokud spolu mluví dvě postavy v pozadí a jejich dialog funguje prakticky jen jako background, i to musí být nadabováno, což je další práce jak pro dabéry, tak pro mistra zvuku.

Ostatně právě pro zvukaře může být práce pro streamovací služby značně frustrující, právě kvůli zmíněné jazykové bariéře. Kontroloři, kteří českým jazykem nevládnou, se musejí spolehnout na předepsané normy a často vyhodnotí jako chybu něco, co v češtině dává perfektní smysl. Zvukaři pak musí upravit znění tak, aby normě odpovídalo i za cenu toho, že pak výsledku není dost dobře rozumět. Situace ohledně těchto nedorozumění se vyostřovala především během nástupu, kdy se studiím vracely několikastránkové seznamy oprav, dnes už je ale situace zásadně stabilnější a zvukaři se naučili mezi normami lépe pohybovat. Zároveň dávají streamovací služby dabérům více času k přípravě. K tomu dabérům pomáhá moderní technologie. Technici a zvukaři mají v současné době k dispozici velký počet nástrojů, které jim umožňují pracovat rychle, stejně jako dabérům, pro něž se výrobní proces značně zjednodušil. 

Ta umožňuje dabérovi soustředit se pouze na své repliky, během „směny” se podívá pouze na části filmu či televizní epizody s postavou, kterou dabuje, což značně urychluje práci. Celovečerní film, který se ještě na začátku devadesátých let nadaboval za čtrnáct dní, lze nyní nadabovat během jediného dne. Čtyři hodiny dabérovy práce se smrskly na pár desítek minut. Jako u všeho, i u dabingu došlo ke zrychlení pracovních procesů, nicméně i zde přineslo zrychlení jisté nevýhody. Zrychlení dabingu přineslo značný posun od dob, kdy dabéři seděli pohromadě v jednom studiu a mohli na sebe reagovat.

„Když jsem začínal, herci byli pohromadě, to byli čtyři lidé v jednom studiu a byl to prostě dialog. Každý herec se teď točí sám u mikrofonu. Jede se jen po jeho replikách, takže se skáče po časovém kódu. Proskáče to na páté, osmé, dvacáté minutě, odtočí svoje repliky a nazdar, odchází. Věta se dá říct několika způsoby, aby to sedělo v dialogu. Když je uhlídáte, tak je to dobrý. Někteří si to nepřečtou, někteří ano,” komentuje vývoj režisér českého znění Zdeněk Štěpán. „Jsou studia, kde to jedou z tabletu. Herci skočí replika, on ji přečte, skočí na další, on ji přečte, a je na režisérovi, aby uhlídal správnou intonaci. Když je tam skupina, tak si odpovídají. Ale teď se všechno zrychlilo.”

Změna dabingové metody trochu zproblematizovala nadabovat film tak, aby představoval hereckou souhru. Dabování po jednom herci totiž dabéry připravilo o možnost na sebe reagovat tak, aby vytvořili koncizní výkon. Na režisérovi pak leží větší zodpovědnost za to, že herec podchytí repliku tak, aby dialog dvou a více postav dával intonačně smysl. Dabér má možnost správně zareagovat, když si poslechne nahranou repliku svého kolegy, nicméně pokud dabuje jako první, musí se spolehnout na předběžnou přípravu a režisérovo vedení. Práce ve skupině je pro dabéry stále preferovanější metodou, jak dílo počeštit.

„Tam je ten kontakt, je to herecká disciplína. Hrajete dialog, vidíte ho, cítíte ho, víte jak reagovat, kam dát důraz, jakou emocí mu odpovědět, to se částečně vytratilo. Kontakt s tou osobou tam není a podle mě je to kolikrát i slyšet,” podotýká známý český hlas Jima Carreyho či Erica Cartmana z Městečka South Park, dabér Bohdan Tůma. 

České dabéry nicméně trápí technický pokrok v jiném ohledu. V posledních letech se totiž značnému vývoji těší i umělá inteligence, která sice usnadňuje práci v mnoha odvětvích, v několika začíná být dokonce schopna lidské síly nahradit. Jak se na sílící vliv AI připravují konkrétně v dabingové komunitě, kde je umělá inteligence aktuálním tématem?

„Ne, že bychom se připravovali, my se toho dost bojíme,” říká dabérka a režisérka Klára Sochorová, jejíž hlas znají například fanoušci seriálu Buffy, přemožitelka upírů. „Pokud bude AI tak dobrá, že ten film dokáže nadabovat, jsme bez práce. Nejen my, AI připraví i překlad, úpravu, o práci přijde strašně moc profesí. Překlad, úpravce, možná i zvukař. Všichni se uklidňujeme, že to nebude třeba tak strašně rychlé, ale člověk si zvykne na všechno. Zatím se nemáme jak připravovat, zatím člověk pátrá, jak by mu mohla AI spíše pomoct. Není toho moc, občas něco potřebujeme, ale netěšíme se na to nikdo.”

Pro dabingová studia ale AI prozatím představuje především pracovní nástroj. Například televize Prima využívá umělou inteligenci mVoice Studio, kterou vyvinula ve spolupráci se společností MAMA AI. „Za pomoci společnosti MAMA AI jsme vytvořili model popisu, MA dodalo ten hlas, a teď vytváříme popis pro nevidomé výhradně za pomoci umělé inteligence. Proces se zkrátil, zrychlil, abychom mohli reagovat na limity, které nám ukládá zákon. Postupně to přejímají jiné televize, na náš systém přistoupila například Česká televize a postupně se to rozšiřuje dál. To je takový začátek umělé inteligence v dabingu,” popisuje nový produkt Jaroslav Richtr, vedoucí dabingu skupiny Prima.

Program mVoice pracuje s hlasy, které uživatel nahraje do jeho databanky. Jejich syntézou mVoice následně vytvoří hlasový model, jenž by neměl být rozeznatelný od skutečného lidského hlasu. K práci pak mVoice potřebuje pouze dodat písemně popisy, které hlasem zpracuje. Postup AI na trhu práce je nevyhnutelný, nicméně záleží na kolektivních dohodách a limitech, které se ohledně dabingu do budoucna nastaví. Už teď je ale jisté, že umělá inteligence dělá nepopiratelné pokroky a lze jen těžko předvídat, kde se zastaví.  

Pro dabéry ale není problematický pouze vzestup AI, dlouhodobě se mluví o neuspokojivých platech, které vrážejí klín mezi dabéry a studii. Platy se nicméně standardně odvíjejí od sazby, které dabingovému studiu poskytne jeho klient. Podle vyjádření Lukáše Krpaty se část zakázek se získává pomocí marketů, kam studia posílají nabídky. Logicky zvítězí ta nejpřívětivější. Studio následně pracuje se stanovenou sazbou a to tak, aby vyplatilo pracovníky a zároveň vydělalo. „Ono to celé není ani tak o sporu herci versus studia, ale herci versus zadavatel. My pracujeme s rozpočtem, který na to máme. Pokud klient vyžaduje cenu, kde bychom museli všem krouhat výrazně honoráře, zakázku nepřijmeme. Máme stanovenou cenovou politiku, abychom všem důstojně zaplatili a nedělali dabing za náklady,” dodává Krpata. 

Podle různých ohlasů se platy dabérů nezměnily až 15 let, podle některých dokonce déle. „Od roku 1990 máme stejný peníze, nám se nevalorizovalo ani ň. Buď najedete na systém, že si začnete říkat, chci tolik a tolik, nebo přijdete a jste nemile překvapen, co vám naservírují za sumu,” říká k platům Bohdan Tůma. 

I podle Kláry Sochorové závisí výše honorářů především na individuální domluvě: „Nikde nemám podepsanou smlouvu, za kolik peněz budu pracovat. Pokud se mi zdá, že honorář je nízký, snažím se nějakým způsobem domluvit. Nikdy jsem neměla problém se domluvit. Někteří dabéři to dělají tak, že když jim zavolá produkční, zeptají se na jak dlouho a kolik je tam replik a rovnou si domluví i částku. A to je jejich věc, je každého svobodné rozhodnutí, za kolik peněz přijde pracovat.” 

Otázkou zůstává, jak se bude český dabing vyvíjet dál a jak postupující umělá inteligence ovlivní jak platové podmínky, tak existenci herců jako takových. Záleží samozřejmě na přísunu nových hlasů. „Dobrý dabér se vždycky prosadí. My si to mezi sebou hned řekneme, pokud se objeví výrazný talent, zajímavý hlas. Dobrý dabér se rozhodně neztratí. Někteří dětští dabéři se úspěšně prodabovali do teenagerovských a dospělých let. Ale na to, aby přišel někdo, kdo to nedělal a byl by to obrovský talent, to se nám zatím nestalo,” říká Klára Sochorová.

Zdroj: Kinobox