Stanley Kubrick
Režisér, Herec
Zní to jako zápletka nějakého filmu: herec je uprostřed natáčení velkého válečného snímku mladého despotického režiséra náhle unesen. Oním hercem byl dnes již zapomenutý Timothy Carey, který ve Stezkách slávy (Paths of Glory, 1957) režiséra Stanleyho Kubricka ztvárnil postavu vojína Ferola.
Carey byl excentrický charakterní herec, s nímž nebylo lehké vyjít. Rád dělal věci po svém a divoce improvizoval. Kubrickovi, který byl sám o sobě komplikovaný, to úplně nevyhovovalo. Careyho tendence nedržet se scénáře však iritovala Kirka Douglase, což byla emoce, kterou Kubrick měl rád. Když se natáčela scéna, v níž je Ferol odváděný na smrt, Kubrick Careyho pobídl, ať se nedrží zpátky, protože „Kirkovi se to nelíbí“. A byla z toho improvizovaná scéna zhroucení, u níž Douglas skřípal zuby. Mělo svůj důvod, proč Kubrick Careyho toleroval. Podle všeho měl totiž skutečný talent.
V rozhovoru pro Criterion Collection producent filmu James B. Harris řekl: „Tim Carey představoval problém. Na plátně byl fantastický, uměl si ukrást scény pro sebe, ale dělal samé problémy.“ A to takové, že zavařil celé produkci. Jednoho večera Harrise v hotelu vzbudila policie s tím, že mají Careyho, který tvrdí, že byl unesen. „Našli ho spoutaného někde na dálnici a hned mi bylo jasné, že to Carey zinscenoval sám kvůli osobní publicitě, což se mu vymstilo,“ řekl Harris.
Produkci tím herec slušně zavařil. Mnichovská policie si byla jistá tím, že nejde o skutečný únos, a vinila produkci, že se snaží zviditelnit. Nechtěla to nechat být a Carey zase odmítal podepsat prohlášení, v němž by produkci z celé akce vyvinil, takže se netočilo. Policie čmuchala kolem natáčení, dokud Carey konečně nepodepsal, to už ho však nezachránilo a dostal padáka. Následně se musel upravovat i samotný příběh, neboť již nešlo postavu přeobsadit. Kubrick se tudíž vzdal scény s odsouzenými vojáky, mezi nimiž byl i Ferol. Na scénu zpovědi pak využil dvojníka.
Předstírání únosu a následný vyhazov z filmu Stezky slávy Careyho kariéru přímo neukončily (objevil se například ve filmu Křivák z roku 1961 s Marlonem Brandem), již navždy byl nicméně odsouzený k vedlejším rolím. Přitom byl takovým Nicolasem Cagem své doby. Podával křečovité, bujaré výkony, které balancovaly na hraně bizarnosti a geniality. Při pohledu na Careyho režijní počin The World's Greatest Sinner (1962), v němž se ateista falešně hlásí k evangelizaci a kandiduje na prezidenta, je těžké nepokládat si otázku, co mohlo být, kdyby někdo dokázal hercovu těkavou energii využít.
zdroje: Criterion Collection, Kinobox
Podívejte se na žebříček nejlepších filmů podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.
Čtete nás rádi? Podpořte nás, prosím, v hlasování o Křišťálovou lupu. Děkujeme.
