Dariush Mehrjui
Režisér, Scenárista
O tragickém incidentu informoval soudní zřízenec Hossein Fazeli prostřednictvím zpravodajské agentury IRNA. Mehrjuiho a jeho manželku Vahideh ubodali k smrti a policie nyní pátrá po motivu a pachatelích. Na místo činu jako první dorazila režisérova dcera, která jela otce v sobotu navštívit.
Mehrjui v mládí propadl americkým snímkům, které v Íránu uváděli s mezititulky vysvětlujícími děj. Roku 1959 odjel do Kalifornie studovat film, avšak tamní výuka jej neuspokojila. Mezi učiteli sice byl také obdivovaný Francouz Jean Renoir, jenž Dariuse naučil pracovat s herci, ale Mehrjuiho zklamalo zaměření na technické aspekty a šíření nezdravého týmového ducha. Přeorientoval se tedy na studium filosofie, které dokončil roku 1964.
Po návratu do Íránu se vymezoval proti vládnoucí dynastii Pahlavi a jeho klíčový snímek Kráva (1969) putoval na rok a půl do trezoru. Po uvedení se stal příběh o vesničanovi, jemuž zemře drahocenná kráva a ostatní se její skon pokouší zatajit, celosvětovou festivalovou senzací. Mehrjui s ním bodoval třeba na benátském festivalu a zažehl íránskou novou vlnu. Jejími dalšími čelními představiteli byli například Masoud Kimiai a Nasser Taqvai.
Kráva reagovala na italské neorealistické filmy v čele se Zloději kol, které Mehrjui obdivoval a v nichž protagonistův život nabere temné obrátky poté, co mu odcizí kolo. Režisér představil tamní kinematografii nové rozměry realismu i symbolismu a stal se kontroverzním tvůrcem, jenž před nastolením nového režimu několikrát opakovaně skončil za mřížemi. Jeho možná nejoceňovanější snímek The Cycle (Dayereh mina) z roku 1975 byl v zemi zakázaný tři roky, neboť kritizoval tamní zdravotnictví a systém sociální podpory. Stejně jako většina režisérových děl vycházel z íránského literárního zdroje.
V 80. letech pobýval v Paříži a natočil další respektované drama Hamoun (1989), které čtenáři a čtenářky magazínu Film Monthly později zvolili nejlepším íránským filmem historie. Mehrjui natáčel autorské filmy dle literárních a divadelních předloh až do své smrti. Ve filmu Pari (1995) adaptoval knihu Franny and Zooey od J. D. Salingera. Ocenění si odnesl z festivalů v Chicagu, San Sebastiánu a v Teheránu.
zdroj: Thaiger, Deadline
