Rozhovory7. 9. 2019
Příběh Lídy Baarové: Krása, pomíjivost a pošetilost. Velká iluze
Těžko. Na stavu budovy zapracoval zub času, komunistické znárodnění, restituenti Havlovi, státní instituce, ale i změna okolí. Strakonická ulice pod terasami spolu s automobilovo-tramvajovou cestou po levici proměnily vyhledávané místo víkendového dostaveníčka v akusticky nepříjemnou hůrku. Čemuž odpovídá i koncepce investora, řeckého podnikatele Michalise Dzikose, který vlastní památkově chráněný areál od roku 2001. A ještě letos začne s přestavbou. Venkovní terasy a otevřený prostor vezmou za své a jejich místo zastoupí hotelová budova. Její projekt navrhlo brněnské studio Kuba a Pilař architekti. Dobrou zprávou je, že investor zrekonstruuje restauraci a legendární vyhlídkovou věž, která byla kvůli havarijnímu stavu před lety uzavřena.
Barrandovské terasy jsou stavbou významného podnikatele Václava M. Havla, kterou navrhl po vzoru americké restaurace Cliff House architekt Max Urban. Prvorepublikovou smetánkou hojně navštěvovaná lokalita hostila v době slávy přes 3 tisíce lidí. Lákala na vyhlídkovou věž, taneční parket, venkovní terasy, Trilobit bar a bazén, kam okolní skály brzy po poledni vrhaly stín.
Bylo by fajn, kdyby na zrekonstruovaných Terasách vzniklo alespoň nějaké komorní muzeum/stálá expozice, upomínající na zlatou éru Barrandova a přilehlých teras. Troufám si však tvrdit, že se Terasy víkendovým dostaveníčkem už nikdy nestanou. Pracovní stroje odsud před pár dny vyhnaly urbexery, kteří se rádi prodírají opuštěnými stavbami. A páry lačnící po romantice si radši objednají noc v Hubáčkově ještědském vysílači. Protože kdo by koukal na pankrácký vršek a barrandovský most a ještě za to platil...
V galerii článku si můžete prohlédnout další obrázky místa, pořízené v roce 2007.
