Recenze: Orel Deváté legie nedělá žánru ostudu

Marcus Aquila (Chaning Tatum) je synem Flavia Aquily, který kdysi vedl na neznámé území pět tisíc mužů a slavnou orlici, symbol Říma. Sebevědomá akce, jejímž cílem bylo zabrání nového území, nevyšla. Pluk i s orlicí zmizel v propadlišti dějin. Marcus žije v hanbě (jeho otec velel, tudíž jeho vina) a proto když má možnost vydat se se svým otrokem Escou (Jamie Bell) za orlicí, neváhá ani minutu.

Orel Deváté legie se od první scény jeví jako typické „musím všem něco dokázat“ béčko. Hlavní hrdina, poznamenaný minulostí, je přiřazen jako velitel k nedůvěřivému pluku. „Ten kluk nosí neštěstí“, švitoří starší, zatímco si Marcus prohlíží tábor. Ale ejhle, namísto tuny klišé film překvapí odvahou riskovat, neboť se poměrně záhy po úvodu stává Marcus uznávaným hrdinou. Zásluhou své udatnosti ovšem utrpí ohromná zranění, je propuštěn se ctí a následuje sebevražedná výprava za orlicí.

Tvůrci filmu očividně neměli moc peněz. Díky tomu se příběh odehrává ve třech kulisách - ve vojenském táboře, ve vesnici krvežíznivých domorodců a v lesích. O moc víc toho (pokud jde o scenérie) Orel Deváté legie nenabízí. Překvapivě to nevadí. Snímek staví na hutné atmosféře, autentickém looku a hercích, kteří hrají, jak kdyby byli v o třídu lepším filmu. Sošný Chaning Tatum projevuje nečekaně silné charisma (leč mi přišel – i na vysportovaného sparťana – až příliš modelkovský), Jamie Bell se bez zaváhání ujímá role vzpurného otroka a vůbec celkově nemá "Orel" slabé herecké místo.

Jestli se někde nedostává, je to díky zmíněnému rozpočtu, který drží celý film při zemi. Není to sice okatý styl typu „velkolepou bitvu supluje 40 herců“, snímek se ale soustředí na ryze malé konflikty a ještě menší bitvy, aby sám sobě nepodtrhl větev. Je to patrné, ale současně jde o nejrozumnější filmařskou cestu (alespoň si film nehraje na něco, co není).

Dějově mě trochu iritovala „vojenská“ ideologie, která občas dělá z hlavního hrdiny hovado bez vlastního názoru, jdouci slepě za svým cílem se slogany v srdci a s vlasteneckým úsměvem na rtech. Řím byl ale podobnou hrdostí vojáků proslulý a člověk je spíše automaticky alergický na podobný styl zarputilosti, neboť jím zpravidla Američané propagují svojí armádu. V případě Orla Deváté legie to tudíž lze (logikou) omluvit. Že to ne každý divák dokáže, to už je jiný druh problému, se kterým film ani hlavní hrdina nic nenadělají.

Filmařsky je úplně mimo finální scéna, která vypadá jak z buddy-movie komedie a ne z vážně míněného historického fláku (vrátka pro dvojku?)

Menší ale se váže i k ratingu - snímek je sestříhán na smířlivých PG13. Producenti šli po co nejnižší brutalitě, aby mohly na film i nadšené mladé fanynky. Díky tomu z kinostřihu zmizela převážná většina krvavých scén a useknutých končetin. Málokdy je to vyloženě patrné, ale je bez debat, že trocha syrovější omáčky filmu očividně chybí (měla by být nicméně na DVD).

Orel Deváté legie je výrazně lepší, než se „papírově“ (vzhledem k obsazení titulní role) zdálo. Gladiátor byl, je a nejspíš bude jenom jeden (částečně i proto, že dnes už si podobný Rkový velkofilm nikdo nedovolí natočit). Coby skromnější epizoda s velmi dobrou (myšleno realisticky vypadající) atmosférou ze slavné říše ale Orel Deváté legie funguje více než slušně.

Hodnocení: 70%