Zlouni si i podruhé udrželi zlatý standard. Přibližují dětského diváka zlodějským žánrům

Film Zlouni byl slušný animovaný hit, vycházející z komiksové série a zachycující dobrodružství party napravených gaunerů, již tvoří Vlk, Had, Žralok, Piraňa a tarantule Síťa. V prvním filmu se jim povedlo očistit své jméno a stát se pro veřejnost úctyhodnými figurami. Začátek druhého dílu ale ukazuje, že ještě zdaleka není vyhráno. 

Na záchranu města už si nikdo nepamatuje, zato nikdo nezapomíná na bohatou trestní minulost hlavních postav. Sehnat práci a žít poctivě se ukazuje jako mnohem větší výzva, než Vlk předpokládal, a vrátit se k životu zločince najednou vypadá jako velké lákadlo. Tím spíš, pokud se na partu pověsí gang Zlounek, který potřebuje schopnosti týmu na ultimátní loupež. Protřelý Vlk bude muset vynaložit všechny svoje schopnosti, aby zachránil sebe a své kamarády před vězením a zabránil něčemu mnohem horšímu. 

Fráze „plány v plánech jiných plánů” sice patří do jiné franšízy, máloco ji ale naplňuje tolik jako série Zlouni. Animovaná komedie pracuje nejen s akcí a nezbytným morálním ponaučením, ale také s propracovaností a vršením zvratů, za jaké by se nestyděly ty nejprofláklejší heist filmy či noirovky. Podobně jako u prvního filmu i tady často sledujeme vývoj dopředu známého plánu, jenž se náhle zkomplikuje a přinutí jednotlivé figury horečně improvizovat nebo plán rovnou opustit, aby se vyprávění posléze vrátilo zpět a ukázalo, že celá chaotická improvizace či ústup byl součástí mnohem chytřejšího plánu, jak uspět. 

Krátkodobé plány různých postav se zároveň ukazují být součástí širšího plánu jiných figur, a jednání jednotlivých skupin postav - Zlounů, Zlounek i jedné další postavy - tak připomínají spíše strategické hry, čímž odkazují na kdysi populární žánr podvodnických komedií, které na chvíli vzkřísili Soderberghovy Dannyho parťáci. Pořád jde ale o film pro mládež, takže i když zvraty vypadají komplikovaně a připraveně, v zásadě se v nich lze dobře orientovat a působí promyšleně jen natolik, abychom uvěřili, že jsou promyšlené. V zásadě spoléhají hlavně na to, že jiná postava zareaguje určitým způsobem. Jakkoli to zní ale jako vratký plán, pořád jde o film, kde žralok působí jako úspěšný mistr převleků, takže není problém na tu hru přistoupit. Zlouni 2 se odehrávají v přitažlivě absurdním světě, kde se antropomorfní zvířata sice považují tak trochu za zrůdy, zároveň pro ně ale není problém být součástí kolektivu. Všechny tyto plány přitom tvoří řetěz příčinných souvislostí, který se divákům odhaluje až zpětně. 

Hra s komplikovanými plány propůjčuje filmu dojem chytrého vyprávění a zároveň jsou dostatečně zábavné, aby zapadly do celkové výstavby filmu. Snímek má poměrně rychlé tempo, zajištěné hrou se střihem a akcí. Režisér Pierre Perifel se ostatně vyjádřil, že zatímco první díl měl blíže k Dannyho parťákům, se Zlouny 2 chtěl navázat na Mission: Impossible. Dvojka zároveň oproti jedničce trochu zvedá sázky, plán padouchů může nelibě ovlivnit chod světa a členové týmu bojují také v osobní rovině. Díky zvýšeným sázkám a potřebě tu udělat „vedlejší” loupež, tady přechytračit soupeře a jinde získat informaci jsou hrdinové i diváci udržováni v neustálém pohybu a v neustálé akci, díky čemuž děj rychle ubíhá. Při všech těch akcích ale zbývá čas na udržení psychologické linky hrdinů. 

Ta v zásadě odpovídá vzorcům heist filmů a gangsterek obecně a můžeme ji vystopovat až k takovým klasikám, jako je Rvačka mezi muži nebo Jsem uprchlý galejník, případně až k Hugovým Bídníkům. Zlouni 2 jsou především příběhem o tíživé kriminální minulosti, pomyslném cejchu kriminálníka a nemožnosti uniknout před dávnými hříchy. Proti Vlkovi a jeho gangu nestojí jen stejně schopní a chytří soupeři, ale jejich nedůvěřivé okolí.

Zlouny nepohání jen potřeba zachránit své blízké, to je víceméně druhotná motivace, proč pokračují v akci, a vlastně ani potřeba zabránit zločinu, protože jako bývalé profesionální zločince je hrozba cizí loupeže nijak nedojímá. Prvotním impulsem, který odstartuje zápletku, je jejich potřeba dokázat, že už nejsou Zlouni. Snímek tak funguje jako akční sociální komentář, nicméně jeho hrany hodně obrušuje humor. Film si drží tón lehkovážné komedie, stejně jako jeho komiksová předloha, a používá stejný humor jako v prvním filmu. Díky tomu Zlouni 2 skvěle fungují coby příjemná komedie, u které se pobaví jak dětští diváci, tak zkušení filmoví fanoušci.

Podívejte se také na nejlepší animované filmy podle Kinoboxu.