Recenze: Sicario 2: Soldado - v drogové válce neplatí žádná pravidla

První film Sicario dle mého názoru řekl k tématu boje s kartely všechno, co bylo potřeba říct. A řekl to zatraceně stylově. Dvojka nám o brutalitě a marnosti toho všeho říká znovu totéž, říká to v podstatě stejně a neříká to tak řemeslně skvěle, jako jednička.

Není to špatný film. Některé sekvence jsou skvěle atmosférické (především ty, ve kterých skoro jistě víte, že se každou sekundou stane něco velmi nepříjemného). Celkově ale vizuální stránka, audio (hudba i efekty), režie ani scénář na první Sicario nemá. Ne že by byly podstatně horší, ale rozhodně jsou všechny tyto aspekty slabší.

Herecky nejvíce exceluje šestnáctiletá holčička (ta Transformer) v roli unesené dcery, která je dost badass. Brolin a Del Toro se také dost snaží, ale scénář je nutí dělat hodně nepravděpodobné věci a absolvovat mentální proměny, které jsou u profesionálů jejich kalibru opravdu těžko uvěřitelné. Riskují desítky nevinných životů, aby v rozporu s rozkazy udělali něco, co pro ně má symbolický význam vyššího dobra, ale přinese to další mrtvé.

Také mám silný dojem, že bylo něco dodatečně přestříháváno, protože některé zvraty a náhody působí až nepříjemně divně. Např. celý motiv islámských teroristů je záhy po začátku filmu zcela opuštěn a až ke konci proběhne jeden velmi stručný dialog, který se ho snaží nějak vysvětlit (neuspokojivě). Nebo: Chlapík je zdánlivě mrtvý, má prostřelenou hlavu, ale probere se, na pokraji smrti se plazí pouští, krev z něj teče proudem, a najednou (jedním střihem) je u automobilu, který se dle logiky předcházejícího děje musel nacházet mnoho kilometrů (spíš desítek kilometrů) od něj.

Sicario vlastně nemá nijak uzavřenou zápletku a skoro působí jako pilot k novému plánovanému seriálu. A možná to nebude špatný seriál.

Hodnocení: 70%