Recenze druhé části: Dukla 61 - když má černé "zlato" cenu vyšší než stovka lidských životů

První část Dukly 61 se v neděli před týdnem zaměřila hlavně na vykreslení havířovského prostředí skrze život rodiny Šlachtových. Otec Milan (Marek Taclík) a syn Petr (Oskar Hes) jsou zaměstnanci dolu Dukla. Milan má za sebou plno zkušeností (a nejednu tragédii), zatímco novic Petr se teprve seznamuje se svérázným prostředím. Na školu se vykašlal kvůli těhotné přítelkyni Janě (Antonie Formanová) a zkusil nejisté, ale dobře placené zaměstnání v "ďuře". Jana sdílí domácnost s Petrovou matkou Marií (Martha Issová) a dalšími členy rodiny. Problémy na sebe nenechají dlouho čekat. A do toho všeho nastane onen tragický den 7. července 1961, kdy na dole Dukla dojde k nebývalému neštěstí.

Zatímco první část "Dukly" se věnovala hlavně mikrodramatům uvnitř rodiny Šlachtových, tragické finále nás vrhá do klaustrofobických důlních slojí a drama staví na konfrontaci mezi horníky a nadřazenými komunistickými funkcionáři (Jiří Langmajer, Martin Myšička, Václav Neužil), kteří chtějí těžit, co to dá, aby měli vyšší prémie a z toho pramenící výhody. Scenáristé například skvěle pracují s hornickou zdravicí "Zdař Bůh" a komunistickým "Čest"... Původ celé tragédie pod zemí není do detailu vysvětlen, ale skládá střípky z několika zdrojů: šetření na bezpečnosti práce, touha funkcionářů pochlubit se vyšší výtěžností, lidský faktor.

Režisér Ondříček přistupuje k celému filmu poměrně pragmaticky a rychle přestříhává mezi aktéry a epicentry dění. Diváka během pár záběrů vtáhne do klaustrofobického podzemí, na detailu demonstruje lidskost jednotlivých aktérů (Petr vytěží zkamenělinu a předá jí svému parťákovi jako dar manželce) a neodpustí si rýpnout do bezzubosti komunistických aparátčíků, kteří nevědí, co v krizové situaci dělat.

Emoce se ždímou v únosných mezích a vždy tak, aby nešly za hranu přepjatosti, patetičnosti nebo trapna. Ondříček vše vyvažuje na opravdu přesných vahách. Například když Myšička v roli úředníka čte přítomným manželkám jména nezvěstných horníků, má divák pocit, že jede na horské dráze, kde není chvíle oddechu. Ondříček nicméně odmítl přiživovat emoce na cizím neštěstí a odvrátil po několika záběrech zrak jinam. Zapomeňte nicméně na "happy endy", pod zemí se bude umírat, sympatie, nesympatie.

Dukla 61 představila na ploše 154 minut solidní dvoudílné drama, které by sneslo plátno kina. Projekt byl ostatně představen na květnovém festivalu Finále Plzeň, odkud se začala proslýchat jeho zkušená filmařina překračující televizní vlny. Koho by zajímalo o tématu hornictví v éře komunistického plánování více, může dnes večer sledovat druhou část dokumentárního Černého zlata (2018), která se věnuje právě důlním katastrofám a jejich příčinám. Vychází z toho tak trochu najevo, že komunismus a jeho motivace si s kapitalismem mohou směle podat ruku. A na životy obyčejných havířů se nehledí.

Hodnocení 2. části: 80%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Recenzi 1. části Dukly 61 si přečtete ZDE