Zoolander No. 2 pokračoval v peripetiích dutohlavého modela v podání režiséra a spoluscenáristy Bena Stillera. Na scénu vrátil spoustu známých exotů s tvářemi Owena Wilsona nebo Willa Ferrella, ale nalákal i zástup dalších hvězd včetně Penélope Cruz a Kristen Wiig. Nejextravagantnější roli nicméně přijal Cumberbatch, jenž pocítil hněv trans komunity hned po zveřejnění prvního traileru.
„Postava, kterou hraje Cumberbatch, je očividně vykreslená jako přehnaná, karikaturní parodie androgynních, trans a nebinárních osob,“ uváděla tehdejší online petice. „Jde o moderní ekvivalent blackface používaného k zobrazování menšin. Pokud chtěli tvůrci nabídnout sociální komentář k přítomnosti trans/androgynních osob v módním průmyslu, mohli do filmu obsadit modelky jako Andreja Pejić. Tím, že najali cisgenderového herce, aby hrál nebinární postavu v jasně negativním světle, film podporuje škodlivé a nebezpečné vnímání queer komunity jako celku.“
Zoolander No. 2 | Paramount
Film sice disponuje promyšlenější a rozhodně ne tak urážlivou parodií, jak mnozí pod vlivem „píchnutí do vosího hnízda“ horlivě prohlašovali. Cumberbatch ale už ve společném rozhovoru s Cruz před třemi lety uznal, že si o průšvih koledovali, respektive že doba se prostě změnila. „V dnešní době by takovou roli nemohl hrát nikdo jiný než trans herec,“ řekl tehdy pro Variety. „Ale pamatuji si, že jsem o tom tehdy takhle nepřemýšlel – šlo spíš o to, že dvě ‚dinosauří‘, heteronormativní postavy nerozuměly novému rozmanitému světu. Jenže se to trochu obrátilo proti nám,“ poukázal na nepochopené záměry Stillera a spol.
Herec si nyní s Variety popovídal znovu a opět se na adresu Zoolandera vyjádřil s trpkým povzdechem. „Za to jsem se musel omlouvat už docela hodně. Je to těžké téma k diskusi. Mám tuto skupinu lidí rád a byla to příležitost být součástí něčeho, co bylo už při prvním uvedení ikonické a čeho jsem byl velkým fanouškem. Ale situace se zkomplikovala, došlo k nedorozumění a některé lidi jsem tím zarmoutil. Respektuji to, takže bych to teď asi už znovu neudělal,“ uzavřel diplomaticky.
Není přitom jediný umělec, jehož daný film neustále pronásleduje. Nedávno se k neúspěchu Zoolandera, jenž nedokázal v tržbách pokrýt svůj padesátimilionový rozpočet, vrátil také Ben Stiller. Ten ještě o osm let dříve zabodoval s pořádně nekorektní Tropickou bouří, díky níž Robert Downey jr. v úloze Afroameričana usiloval o Oscara. A spoustu fanoušků má samozřejmě i původní Zoolander, který sem tam nechybí v prestižních žebříčcích nejlepších filmových komedií. Jenže pak se klima evidentně změnilo.
„Domníval jsem se, že o ten film každý stojí. A pak si říkáte ‚Páni, musel jsem to vážně zmrvit.‘ Nikdo na to nešel a pak se vyrojily ty děsné recenze,“ zavzpomínal Stiller v podcastu Davida Duchovnyho Fail Better. „Vyděsilo mě to, protože jsem nemohl přijít na to, co bylo tak špatně. Bál jsem se, že ztrácím pojem o tom, co je vtipné. Začal jsem se zpochybňovat. Zoolander 2 mě nepochybně vykolejil a poznamenal na dlouhou dobu.“
Projekt tak stál z více ohledů na kulturním přelomu a o evoluci ve smýšlení o reprezentaci menšin a adekvátnosti určitého typu humoru vypovídá lépe než většina jiných mainstreamových produkcí. Komedie kolem kdysi zbožňovaného uskupení Frat Pack (Nesvatbovi, Vybíjená) jsou dávno pasé, což herec Vince Vaughn odůvodnil tím, že „někdo nahoře se bojí vyhazovu.“ Tlak veřejnosti je mnohem intenzivnější a doba se opravdu změnila.