24.4.2015, 11:30

Nostalgie po Sovětském svazu a zlosynové Běločeši. Režisér Legionářů popisuje zážitky z ruských cest.

Nostalgie po Sovětském svazu a zlosynové Běločeši. Režisér Legionářů popisuje zážitky z ruských cest. 11 obrázků v galerii
Režisér Petr Nikolaev (na fotce vpravo) chystá s producentem Jiřím Prušou velkofilm o československých legionářích, kteří na konci 1. světové války ovládli Transsibiřskou magistrálu a odolávali ruským revolucionářům. Nikolaev chce filmem, jehož rozpočet je odhadován na 100 milionů korun, splatit dluh odvaze a odkazu statečných mužů. Ostatně, jedním z nich byl i režisérův dědeček. "Dlouho jsem chtěl převést legionářskou epopej do filmu. Se stoletým výročím první světové války mi došlo, že už není na co čekat," říká autor filmů Báječná léta pod psa, Lidice, Příběh kmotra nebo Vybíjená. Přinášíme rozhovor, který vznikal na letišti Novosibirsk, na závěr putovní cesty za odkazem československých legionářů v Rusku.

"Odesílám tyto odpovědi z letiště v Novosibirsku před nástupem na letadlo do Prahy. Za váš zájem děkuje a s legionářským Nazdar se loučí Petr Nikolaev."

Českoslovenští legionáři.

Jaké bude gro filmu o legionářích? Bude mít jednu klasickou vypravěčskou linku, aby divák stíhal snímek sledovat?
Těch hlavních hrdinů bude víc, ale naše snaha je zjednodušovat. Důležití budou dva fiktivní, mladí, řadoví legionáři, kteří projdou, jak už se to u filmu dělá, zážitky mnoha lidí. Jinak se zde ale objeví řada historických postav od našich důstojníků Gajdy, Čečka, Švece přes Lenina, Masaryka, Trockého, Kolčaka, Nikolaje II. a dále. Nechceme to ale v těch historických reáliích utopit. Ty postavy musí fungovat dramaticky.

Budete se v chystaném filmu zabývat legionáři jako společenskou skupinou, nebo výjimečnými jedinci?
Vybrali jsme si vědomě ten nejtěžší způsob: chceme příběh legionářů vyprávět od začátku do konce a od jednotlivce k celému vojsku. Víme dobře, že jednodušší by bylo si vzít jednu epizodu a pár silných typů, ale vzhledem k tomu, že o tom nikdo za víc jak 75 let hraný film neudělal, považovali bychom to za srabárnu.

Jiří Pruša (producent) a Petr Nikolaev (režisér) chystají ambiciózní filmový projekt Legionáři - sibiřská anabáze.

Jaké vyznění filmu byste si přáli? Spolupracujete s historiky a institucemi?
Shodli jsme se napříč týmem, že chceme říkat pravdu. Dnes už nemusíme legionáře idealizovat tak, jak tomu bylo za První republiky. Nemusíme démonizovat Rakousko-Uhersko. Taky máloco z tehdejší tvorby nevyčpělo. Fakt, že je to podle mě  největší kolektivní dobrodružství v moderních českých dějinách (ve Vladivostoku, kde za pár minut přistanu, nastoupilo na lodě asi 75 tisíc lidí), jako základ dramatické podívané bohatě stačí. S historiky a institucemi samozřejmě spolupracujeme.

Jedná se v případě filmu o mezinárodní projekt? Jak se oněch údajných 100 milionů korun podaří sehnat? A od koho?
Naší ambicí je, aby projekt byl mezinárodní. V této chvíli nemáme žádný konkrétní příslib, ale budeme žádat o evropské peníze, neboť tento projekt bytostně evropský je. Bylo by ale logické, aby větší část peněz přišla z České republiky. Je to naše národní téma a v období stoletého výročí těchto událostí je to jedinečná příležitost alespoň trochu napravit dlouhá desetiletí mlčení. Logickými partnery takového filmu jsou především Česká televize a Ministersvo obrany. S oběma subjekty již delší dobu jednáme a od České televize jsme již dostali nabídku ke spolupráci.

Mapa transsibiřské magistrály. Po té se vydal i režisér Petr Nikolaev.

Máte již vytipované herce? Z kterých národností budete vybírat?
Herce vytipované nemám. V současnosti pracujeme na druhé verzi scénáře a věci se ještě hodně upřesňují. Až bude scénář hotov, začnu o tom přemýšlet. Stran národnosti herců chci jít podobnou cestou jako u filmu Lidice: Němce hráli Němci a Poláka Polák. Vždycky mě irituje když si Čech vezme kožený kabát, klobouk se štětkou, začne šišlat a je z něj gestapák.

Kde budete natáčet? V současnosti v Rusku dochází k bojkotu filmů, které "zkreslují historii"...
V tom směru jsem udělal velkou zkušenost při projektu o Cyrilovi a Metodějovi. Z té doby existuje jen velmi málo staveb a vzhledem k faktu, že bratři nacestovali mnoho tisíc kilometrů, museli jsme si pomoci vizuálními efekty. Myslím si, že výsledek vzhledem k danému rozpočtu je velice slušný. Proto jsem přesvědčen, že točit v Rusku není podmínkou. Doktor Živago byl také natočen ve Španělsku.

Jaké je dnes Rusko, Sibiř a tamní lidé?
Překvapilo nás jak všudypřítomná je nostalgie po Sovětském svazu. Odráží se to nejen v názvech ulic (těch Lenina, Komsomolců, Marxe, Džeržinského je nepočítaně), ale i v hovorech s lidmi. Podpora Vladimíra Putina je masivní. Častý je pocit ukřivděnosti, a to od Samary po Vladivostok, i když ten je velmi specifický. Ve Vladivostoku se v posledním období vybudovaly velké stavby a na přízvisku ruské San Francisco něco je. Opravdovou vyjímkou je město Kazaň. Člověk by si řekl Tataři a ono je to skoro jako ve Švýcarsku. Všude čisto, všude spousta rozsvícených podniků. Jedna resturace dokonce nesla jméno Kapitál a nebyla to narážka Marxe.

Ve Vladivostoku je takzvaný mořský hřbitov. I zde odpočívají českoslovenští legionáři.

Je na území stále cítit odkaz legionářů?
Potkali jsme jen několik lidí, kteří o té periodě mluví objektivně. O bolševických jednotkách mluví samozřejmě jako o "našich", ale když jsme stejné zájmeno použili my ve vztahu k legionářům, považovali to za normální. Jinak jsou zmiňováni především na pomnících padlých bolševiků jako zlosynové Běločeši. Pak je zde několik silných pomníků, vybudovaných v posledním období naším státem: ve Věrchnym Uslonu u Kazaně, na Michajlovském hřbitově v Jekatěrinburgu nebo rekonstruované hroby na Mořském hřbitově ve Vladivostoku.

Co jste si z cesty přivezli?
Hlavní je, že si to člověk na těch místech dokáže představit a s našimi hochy prožít. Pro mě toho byl vrcholem Bajkal, kdy jsme stáli na zamrzlé hladině a všude kolem byla na dohled místa, kde probíhaly boje - především pak jediná lodní bitva naší historie. Ti kluci se potřebovali probít domů se zdravou kůží a používali při tom hlavu.

Zamrzlé jezero Bajkal.

Říkal jsem si, že by podobně jako v případě Tobruku bylo fajn připravit i o legionářích cyklus dokumentů. Je něco takového v plánu?
Co se týče dokumentů, řada věcí už existuje. My jsme celou cestu a všechna ta místa natáčeli a fotografovali. Na našich webových stránkách vznikal on-line deník cesty, složený z sms, mms, mapy s trasou naší cesty i aktuální polohou i z delších deníkových zápisů a fotoarchivu. Tento deník měl velice slušnou sledovanost a troufám si říct, že bude sloužit i po zakončení naší cesty jako zdroj informací a zajímavý dokument. Z naší cesty chystáme též dokumentární film. To vše je ale jen přípravou na královskou disciplinu. Tou je celovečerní hraný velkofilm.

Ankety
Ocenili byste čtvrtý díl Návratu do budoucnosti?
Ano
Ne
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist