Tajemná směsice zelených kódů, označující virtuální svět Matrixu, vždycky vyzařovala jakousi tajemnou bizarností, přičemž určitě každému fanouškovi vrtalo hlavou, co přesně je obsahem volně splývajících zelených linek. Důslední badatelé jistě přišli na to, že se zde kombinují znaky kandži dvou japonských abeced – hiragany a katakany.
Implementovat do filmové série cestování v čase není často žádný jednoduchý úkol. Zamotat se do něho můžou jak tvůrci, tak i diváci. Příchod posledního vydaného dílu terminátorské série vyvolal mezi fanoušky poměrný zmatek. Tak se na ni podívejme blíže.
Ať už se někomu třetí Spider-Man líbil nebo ne, téměř všichni fanoušci se shodují v tom, že je to z celé trilogie rozhodně nejslabší kousek. Ale jedná se vyloženě o špatný film? Pojďme do toho trochu zabrouzdat, když ho dnes večer dávají v televizi.
Dlouho se fanoušci populární fantasy série o bělovlasém zabijákovi příšer dohadovali o tom, kdo by mohl Geralta z Rivie v připravovaném seriálu ztvárnit. Kandidátů se objevilo mnoho, ovšem kdo by byl čekal, že to nakonec padne na herce, který se v nejrůznějších žebříčcích kandidátů téměř nikdy nevyskytl.
Každý máme svoje srdcovky. Některé jsou kvalitní, u některých je to zase diskutabilní, ovšem i tak na ně nedáme dopustit. Space Jam je jeden z nejzábavnějších a nejstylovějších animáků devadesátých let. A i když k němu kritici a někteří diváci nebyli vůbec hodní, nějaké to sentimentálně nostalgické poohlédnutí člověka, pro kterého byl ten film součástí dětství, si určitě zaslouží.
Hra o trůny má mnoho skvělých a talentovaných postav, které se vyznají v umění boje. Která je ale ta nejlepší? Pojďme se na dané kandidáty podívat a udělejte si vlastní názor.
Troja je velkolepou filmovou adaptací známého eposu Ilias od řeckého básníka Homéra. I když se jedná pravděpodobně o nejznámější filmové zpracování Trojské války, rozhodně nepatří k nejpravdivějším. Spousta věcí (respektive mnoho osudů jednotlivých postav) bylo pro filmové účely změněno. Pojďme se podívat na ty největší a říct si, jak to vlastně bylo doopravdy.
Člověk by si řekl, že po tolika letech existence krále všech online RPG her musí už jeho popularita nevyhnutelně skomírat. Kdepak. Studio Blizzard vydalo nový přídavek pro jejich nejúspěšnější hru - World of Warcraft - s názvem „Battle for Azeroth“. A je to nejrychleji prodávaný datadisk, který “Wowko“ kdy mělo.
Hra o trůny má tunu postav. Je proto jasné, že ne každému bude věnována stejná míra pozornosti, v rámci čehož je možné, že se některé zcela vytratí. Které z nich byly ty nejzajímavější? A vrátí se ještě?
Americký herec Ethan Hawke evidentně není příliš velkým fandou superhrdinských filmů, respektive se mu nelíbí míra velebení, které se jim dostává. Své o tom řekl v nedávném rozhovoru, ve kterém zmínil i poslední snímek o oblíbeném Wolverinovi. Ovšem rozhodně nelze říct, že by ho příliš chválil.
„Přiznejte si to – chtěli jste ji mrtvou víc než Voldemorta.“ Pokud jste někdy na internetu zavítali na nějaké diskuzní fórum, kde se tahle „růžová pohroma“ probírala, dost pravděpodobně jste tuhle větu už slyšeli. Pojďme se trochu blíže podívat na důvody, proč spousta lidí odpoví: „Ano.“
Příběh Pána prstenů se skládal ze tří knih, tudíž vznikly tři filmové adaptace. Příběh Hobita se skládal z jedné knihy, tudíž... vznikly také tři filmové adaptace. Rozhodnutí, které se nelíbilo úplně každému, včetně hvězdy nového filmu Spikea Leeho, která se s tím rozhodla něco udělat.
Podle původní mangy a anime seriálu už vzniklo vícero filmových adaptací. Nicméně téměř před rokem se do toho rozhodl pustit i Netflix se svou americkou verzí populárního příběhu o vražedném zápisníku. Jak si vede v porovnání s původní předlohou?
Nic mega. V podstatě se dá říct, že to, co ven uniklo, je v rámci celého seriálu naprosto irelevantní. Těžkou hlavu si s tím nedělá ani showrunnerka seriálu, která dokonce celou událost očekávala. Co se ale v uniklém scénáři vyskytovalo?
Watchmen – Strážci je komiks z roku 1986, pojednávající o skupince nezvyklých superhrdinů, operujících během hrozby nukleární války se Sovětským svazem. Jednalo se o unikátní záležitost, která přinutila většinu pozdějších superhrdinských komiksů, aby svým příběhům dodala krapet temnější a méně infantilní nádech.